Stříbrné mince z Kremnice
Stříbrné mince z Kremnice jsou uherské tolary, zlatníky a krejcary habsburských panovníků od 17. století i pozdější koruny z let 1892–1918. Typickým obrazem kremnického stříbra je Madona s Ježíškem jako patronka Uher; značkou mincovny bylo nejprve dvojpísmeno K–B, později samotné B a od roku 1868 K. B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Československá stříbrná stokoruna z roku 1978 připomíná 600. výročí úmrtí Karla IV. Spojuje reprezentativní portrét českého krále s dobovým státním znakem a patří k výrazným...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Kremnice razila ve stříbře tolary s jejich díly i drobnější krejcarové mince. Patnáctikrejcary Leopolda I. nesou na líci císaře s vavřínovým věncem a na rubu Madonu s opisem PATRONA HVNGARIAE. Tolary Karla VI. mají portrét a orla se značkou K–B, od roku 1741 nesly tolary Marie Terezie na rubu Madonu s Ježíškem.
Od roku 1767 dostaly kremnické tolary a zlatníky nový obraz: uherský znak držený dvěma anděly a sedící Madonu. Vláda tím chtěla zastavit vývoz kremnických portrétních tolarů do Turecka, který konkuroval vídeňskému levantskému obchodu. Místo K–B nesou jen K nebo B podle původu stříbra a vedle toho iniciály mincmistra a vardajna – v letech 1765–1774 E.v.M.–D., v letech 1774–1780 S.K.–P.D.
Tytéž iniciály mají dvacetníky s letopočtem 1765, které Kremnice razila jménem zesnulého Františka I. Štěpána až do roku 1780. Skutečný rok ražby prozrazují písmena pod portrétem: B za Kremnici a za ním písmeno roku od A pro 1766 po P pro 1780. Od roku 1781 značí kremnické mince samotné B, za revoluce 1848–1849 se vrátila značka KB s maďarskými opisy a od roku 1868, kdy Uhry dostaly vlastní typy mincí, zní K. B.
V korunové měně od roku 1892 razily jen Vídeň a Kremnice, která jako jediná zachovala značku K. B. na mincích ze všech kovů; čtvrtzlatníky a dvouzlatníky nikdy nerazila. Uherská stříbrná pětikoruna z roku 1900 nese portrét krále s maďarským opisem a na rubu uherskou korunu drženou anděly.
