Stříbrné mince z Kremnice
Stříbrné mince z Kremnice pocházejí z mincovny, kterou roku 1328 založil uherský král Karel Robert z Anjou. Kremnické ražby patřily po staletí k nejpevnějším platidlům střední Evropy a mincovna pracuje dodnes – je jednou z nejstarších nepřetržitě činných v Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1878 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1877 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1877 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1876 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1872 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrná dvoukoruna Františka Josefa I. z roku 1912 pochází z období Rakousko-uherské monarchie a představuje typickou oběžnou minci korunové měny zavedené koncem 19. století....
Stříbrná dvoukoruna Františka Josefa I. z roku 1912 pochází z období pozdní Rakousko-uherské monarchie. Mince představuje typickou oběžnou ražbu korunové měny zavedené měnovou...
Stříbrná čtvrtina florinu z roku 1860, ražená v kremnické mincovně za vlády Františka Josefa I. Představuje drobný nominál z období měnové reformy Rakouského císařství po roce...
Stříbrný desetikrejcar Josefa II. z kremnické mincovny zachycuje závěr reformní epochy habsburské monarchie. Ražba z roku 1788 je zajímavým dokladem každodenního oběživa...
Stříbrný 20krejcar Františka I. (II.) z roku 1806 zachycuje období napoleonských válek a zásadní proměny habsburské monarchie. Ražba z Kremnice s certifikací NGC MS 61 je...
Dějiny kremnické mincovny začínají roku 1328, kdy uherský král Karel Robert z Anjou povýšil Kremnici na svobodné královské město a udělil jí právo razit mince. Rozhodnutí nebylo náhodné – v okolních horách se těžilo zlato a stříbro v množství, které z nevelkého hornického sídla udělalo jedno z hospodářských center celého Uherského království.
Kremnica ležela v pásu takzvaných dolnouherských báňských měst na území dnešního středního Slovenska. Těžba drahých kovů zde určovala všechno – rozvoj řemesel, skladbu obyvatel i postavení města vůči panovníkovi. Blízkost dolů znamenala, že mincovna nemusela surovinu složitě dovážet, a to jí po staletí zajišťovalo výhodu, kterou jinde postrádali.
Skutečnou proslulost přinesly mincovně zlaté dukáty. Díky poctivé ryzosti a stálé váze si získaly pověst nejtvrdšího platidla ve střední Evropě a přijímaly se daleko za hranicemi země; za dobu své existence jich Kremnica vyrazila přibližně jedenadvacet a půl milionu kusů. Vedle nich vycházely z mincovny také groše, tolary a drobnější stříbrné nominály určené pro běžný oběh.
Po nástupu Habsburků se Kremnica stala jednou z opor mincovní soustavy podunajské monarchie a razila pro panovníky od Ferdinanda I. až po Františka Josefa I. Její značka se objevuje na tolarech, zlatnících i drobných krejcarech, které obíhaly v českých zemích stejně samozřejmě jako v Uhrách.
Po vzniku Československa připadla Kremnica novému státu a stala se jedinou mincovnou republiky. Provoz pokračuje i dnes pod Národní bankou Slovenska a značkou MK, díky čemuž patří kremnická mincovna k nejdéle nepřetržitě pracujícím v Evropě.
