Stříbrné mince z Kremnice
Stříbrné mince z Kremnice pocházejí z mincovny, kterou roku 1328 založil uherský král Karel Robert z Anjou. Kremnické ražby patřily po staletí k nejpevnějším platidlům střední Evropy a mincovna pracuje dodnes – je jednou z nejstarších nepřetržitě činných v Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Pamětní uherská 1 korona z roku 1896 připomíná tisíc let od příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Ražba z doby Františka Josefa I. propojuje státní reprezentaci, miléniovou...
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Dějiny kremnické mincovny začínají roku 1328, kdy uherský král Karel Robert z Anjou povýšil Kremnici na svobodné královské město a udělil jí právo razit mince. Rozhodnutí nebylo náhodné – v okolních horách se těžilo zlato a stříbro v množství, které z nevelkého hornického sídla udělalo jedno z hospodářských center celého Uherského království.
Kremnica ležela v pásu takzvaných dolnouherských báňských měst na území dnešního středního Slovenska. Těžba drahých kovů zde určovala všechno – rozvoj řemesel, skladbu obyvatel i postavení města vůči panovníkovi. Blízkost dolů znamenala, že mincovna nemusela surovinu složitě dovážet, a to jí po staletí zajišťovalo výhodu, kterou jinde postrádali.
Skutečnou proslulost přinesly mincovně zlaté dukáty. Díky poctivé ryzosti a stálé váze si získaly pověst nejtvrdšího platidla ve střední Evropě a přijímaly se daleko za hranicemi země; za dobu své existence jich Kremnica vyrazila přibližně jedenadvacet a půl milionu kusů. Vedle nich vycházely z mincovny také groše, tolary a drobnější stříbrné nominály určené pro běžný oběh.
Po nástupu Habsburků se Kremnica stala jednou z opor mincovní soustavy podunajské monarchie a razila pro panovníky od Ferdinanda I. až po Františka Josefa I. Její značka se objevuje na tolarech, zlatnících i drobných krejcarech, které obíhaly v českých zemích stejně samozřejmě jako v Uhrách.
Po vzniku Československa připadla Kremnica novému státu a stala se jedinou mincovnou republiky. Provoz pokračuje i dnes pod Národní bankou Slovenska a značkou MK, díky čemuž patří kremnická mincovna k nejdéle nepřetržitě pracujícím v Evropě.
