Stříbrné mince z Kutné Hory
Stříbrné mince z Kutné Hory pocházejí z Vlašského dvora, kde se od roku 1300 razil pražský groš. Zdejší stříbrné doly patřily k nejbohatším v Evropě a učinily z Kutné Hory druhé nejvýznamnější město českého království hned po Praze. Ražba tu pokračovala až do konce osmnáctého století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Ražba v Kutné Hoře je nerozlučně spjata s objevem mimořádně bohatých ložisek stříbra na sklonku třináctého století. Král Václav II. využil náhlého přílivu kovu k zásadní měnové reformě: soustředil roztříštěnou ražbu z desítek dílen do jediného místa a roku 1300 zahájil vydávání pražského groše.
Novým sídlem mincovny se stal Vlašský dvůr, původně městský hrad. Své jméno získal po italských odbornících, které si panovník povolal, aby zdejší provoz postavili podle nejmodernějších tehdejších postupů. Stavba se v průběhu čtrnáctého století rozrostla a za vlády Václava IV. na ní pracovala huť Petra Parléře, tedy dílna, která současně stavěla i místní chrámy.
Pražský groš se stal jednou z nejúspěšnějších evropských mincí své doby. Díky poctivému obsahu stříbra obíhal daleko za hranicemi zemí Koruny české a stal se měřítkem, podle kterého se řídilo obchodování v celé střední Evropě. Kutná Hora tak po dvě staletí financovala královskou moc a rostla v druhé nejdůležitější město království.
Stříbro z kutnohorských dolů zároveň proměnilo samotné město. Vyrostly tu chrámy srovnatelné s katedrálami královských sídel, usazovali se zde havíři, prubíři a obchodníci z celé střední Evropy a městská rada jednala s panovníkem takřka jako rovný s rovným. Bohatství ale mělo svůj strop – jak doly klesaly do větších hloubek, těžba se prodražovala a výnosy se tenčily.
Ražba grošů skončila za Ferdinanda I. v polovině šestnáctého století, mincovna však pracovala dál. Definitivní tečku udělal až velký požár roku 1770, po němž zanikl královský mincovní provoz i úřad nejvyššího mincmistra a do budovy se přestěhovala radnice. Dnes je Vlašský dvůr muzeem věnovaným dějinám ražby.
