Stříbrné mince z mincovny Amfipolis
Stříbrné mince z mincovny Amfipolis zahrnují ražby jednoho z hlavních měst antické Makedonie, které Filip II. Makedonský získal roku 357 př. n. l. Nejznámější jsou tetradrachmy se jménem Alexandra III. Makedonského s Héraklem v lví kůži a trůnícím Diem, které se tu razily za jeho života i desítky let po jeho smrti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Amfipolis založili Athéňané roku 437 př. n. l. pod vedením Hagnóna. Ještě jako samostatné město razila v první polovině 4. století př. n. l. vlastní stříbrné tetradrachmy s hlavou Apollóna na líci a pochodní pro štafetový běh na rubu. Roku 357 př. n. l. město dobyl Filip II. Makedonský.
Za Alexandra III. Makedonského se Amfipolis stala jednou z mincoven jeho tetradrachem: líc nese hlavu Hérakla v lví kůži, rub trůnícího Dia s orlem a žezlem a jméno ΑΛΕΞΑΝΔΡΟΥ. Ražba tohoto typu pokračovala i po roce 323 př. n. l., za Kassandra a ještě za Antigona II. Gonata; jednotlivé emise rozlišují vedlejší značky a monogramy v poli.
Za Persea Makedonského vznikaly v Amfipoli nebo v Pelle tetradrachmy s jeho portrétem. Po bitvě u Pydny roku 168 př. n. l. se město stalo hlavním městem jedné ze čtyř oblastí, na které Římané Makedonii rozdělili, a razilo pro ni tetradrachmy s poprsím Artemidy na líci a kyjem na rubu.
