Stříbrné mince z mincovny Apollonia
Stříbrné mince z mincovny Apollonia pocházejí z řecké kolonie založené Korinťany v jižní Ilýrii, na území dnešní Albánie. Drachmy s krávou kojící tele na líci a dvojitým hvězdicovým vzorem na rubu se razily od 5. století př. n. l. a v pozdějších obdobích nesly jména městských úředníků.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Apollonii založili kolem roku 600 př. n. l. osadníci z Korintu a snad i z Korkýry na pravém břehu řeky Aóos (Vjosë), asi 10 km od Jadranu. Spolu s nedalekým Epidamnem (Dyrrhachiem) šlo o jediné řecké kolonie založené v Jadranu v archaické době. Ležela na křižovatce obchodních cest a jako jedno z výchozích míst pozdější Via Egnatia spojovala Brundisium se severním Řeckem.
Vlastní mince razila Apollonia od 5. století př. n. l. Typická drachma ukazuje na líci krávu, která kojí tele, a na rubu dvojitý hvězdicový obrazec. Takové mince se našly až v Podunají. Pozdější drachmy nesou na líci jméno jednoho úředníka a na rubu kolem hvězdicového obrazce další jméno.
Roku 229 př. n. l. se Apollonia dostala pod vliv Římské republiky, které zůstala věrná, a roku 148 př. n. l. připadla k provincii Makedonie. Ve městě proslulém školami studoval roku 44 př. n. l. mladý Octavianus, pozdější Augustus, a tady se dozvěděl o Caesarově smrti.
