Stříbrné mince z mincovny Dyrrachion
Stříbrné mince z mincovny Dyrrachion zastupuje drachma řeckého města na pobřeží dnešní Albánie. Kráva kojící tele na líci a dvojitý hvězdicový obrazec ve čtverci na rubu nesla v mnoha sériích od 3. do 1. století př. n. l. Každá série je označená jmény dvou úředníků, kteří za ražbu odpovídali.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Město Epidamnos založili roku 627 př. n. l. osadníci z Korintu a Korkyry ve spojení s ilyrským kmenem Taulantiů. Řekové mu říkali Epidamnos i Dyrrachion, Římané Dyrrachium; po přechodu oblasti pod římskou moc zůstalo jen druhé jméno. Od roku asi 280 př. n. l. zde razil stříbrné statéry s kravou a teletem ilyrský král Monúnios.
Městská drachma o hmotnosti zhruba 3,3–3,4 g a průměru 16–18 mm patří k nejrozsáhlejším městským ražbám helénistického období. Líc nese krávu kojící tele a jméno jednoho úředníka v prvním pádě, rub dvojitý hvězdicový obrazec ve čtverci, zkratku jména města a jméno druhého úředníka ve druhém pádě. Albánský numismatik Hasan Ceka rozlišil v roce 1972 podle dvojic jmen 461 typů. Ražba trvala až hluboko do 1. století př. n. l.; kdy začala, je sporné – dříve se kladla do roku 229 př. n. l., dnes se uvažuje o rozmezí od asi 270 do asi 208 př. n. l.
