Stříbrné mince z mincovny Kroměříž
Stříbrné mince z mincovny Kroměříž razili olomoučtí biskupové na základě mincovního práva potvrzeného roku 1608. Mincovna pracovala s přestávkami v letech 1613–1759 a vrcholu dosáhla za Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu a jeho dvou nástupců, kdy vznikaly tolary, jejich díly i krejcarové mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Mincovní právo olomouckých biskupů uznal na žádost kardinála Františka z Ditrichštejna císař Rudolf II.; privilegium bylo potvrzeno 5. ledna 1608 a ražba v Kroměříži začala roku 1613. Za stavovského povstání se zastavila a po Bílé hoře razil Ditrichštejn své mince v Brně a Olomouci. V Kroměříži se ražba obnovila až roku 1650 za biskupa Leopolda Viléma Habsburského; v letech 1659–1664 působila mincovna ve Vyškově.
Biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu (1664–1695) mincovnu v Kroměříži od základu přestavěl a od roku 1668 ji spravoval sám, jen s pomocí vardajnů, kteří kontrolovali jakost ražby. Za něj a za jeho nástupce Karla Josefa Lotrinského a Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu zažila mincovna největší rozkvět. Ražba drobných nominálů přinášela biskupům velký zisk, což císařský dvůr nesl nelibě.
Za Jakuba Arnošta z Lichtenštejna-Kastelkornu (1738–1745) nastal útlum a razily se už jen zlaté mince a tolary po ročnících. Biskup Ferdinand Julius Troyer se soustředil na intronizační medaile; jeho tolar z roku 1756 je poslední mincí olomouckých biskupů z Kroměříže. Jeho nástupci Marie Terezie ražbu nepovolila a roku 1759 byla mincovna zrušena a její zařízení odvezeno do Vídně.
