Stříbrné mince z mincovny Lugdunum
Stříbrné mince z mincovny Lugdunum, dnešního Lyonu, zahrnují denáry Augusta a Tiberia z doby, kdy byla zdejší císařská mincovna hlavním zdrojem zlatých a stříbrných mincí celé římské říše, a antoniniány z poloviny 3. století, kdy mincovna znovu pracovala, mimo jiné pro Valeriána, Gallienia a císařovnu Saloninu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císařovny Saloniny připomíná duchovní svět Římské říše 3. století. Reverz s bohyní Segetií stojící v chrámu odkazuje na ochranu úrody a zemědělství. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Lugdunum se stalo císařskou mincovnou za Augusta roku 15 př. n. l. a nahradilo mincovny v Hispánii; leželo výhodně mezi hispánskými ložisky kovů a legiemi na Rýně a Dunaji. Po roce 12 př. n. l. bylo hlavní mincovnou zlata a stříbra říše. Odtud pochází i Tiberiův denár s opisem PONTIF MAXIM a sedící ženskou postavou, obvykle vykládanou jako Livia v podobě Paxu, který se tradičně ztotožňuje s evangelijním „penízem daně“.
Roku 64 Nero mincovnu zavřel a ražbu přesunul do Říma. Obnovil ji až kolem roku 195 Clodius Albinus, poprvé po více než sto letech. Katalog Roman Imperial Coinage sem klade i antoniniány Valeriána a Gallienia z let 255–268, například typ Saloniny s chrámem bohyně Segetie. Roku 274 sem Aurelián přenesl ražbu z Trevíru.
