Stříbrné mince z mincovny Mediolanum
Stříbrné mince z mincovny Mediolanum, dnešního Milána, pocházejí z jedné ze tří velkých mincoven římské říše. Patří k nim antoniniány ražené tu od doby Gallienovy kolem roku 258 i pozdně římské siliquy z doby, kdy bylo Mediolanum sídlem západních císařů, například ražby Honoria z let 395–402.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s personifikací míru Pax, olivovou ratolestí a žezlem vytváří působivý protipól k vojenským...
Stříbrný antoninianus císaře Treboniana Galla vznikl v období vrcholící krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax a heslem věčného míru připomíná snahu panovníka...
Ovládací prvky výpisu
Řada ražeb milánské mincovny začíná za Gallienia kolem roku 258; zda tu razil už Traianus Decius, není jisté. Mincovna se řadila vedle Říma a Siscie k třem velkým mincovnám říše. Její stříbrnou produkci tvořily 3. století především antoniniány Gallienia, z nichž se rozlišuje přes pět set typů, dále Claudia II. Gothica, Quintilla a Aureliána. Aurelián pak ražbu přenesl do Ticina.
Roku 286 se Mediolanum stalo sídlem západního císaře Maximiána. Mezi ražbami 4. a 5. století převažují zlaté typy; ze stříbra se tu razily siliquy a miliarensie. Za Honoria vznikly v letech 395–402 siliquy s věnci a sliby VOT a s Romou sedící na pancíři a opisem VIRTVS ROMANORVM.
