Stříbrné mince z mincovny Nagybánya
Stříbrné mince z mincovny Nagybánya pocházejí z druhé nejvýznamnější uherské mincovny, dnešního rumunského města Baia Mare. Razila od 14. století až do let po revoluci 1848–1849; z habsburské doby jsou nejznámější čtvrttolary, dvacetníky a tolary se značkou N-B, od roku 1766 se značkou G.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrný groš Gabriela Bethlena z roku 1626 je působivou ražbou Sedmihradského knížectví z doby třicetileté války. Mince se značkou N-B spojuje uherskou heraldiku, mariánskou...
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1782 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Nagybányi zpracovávala drahé kovy z dolů v okolí a po Kremnici byla druhou nejdůležitější v Uhrách. Ležela na pomezí habsburských Uher a Sedmihradska, takže podle válečného štěstí razila pro krále i pro sedmihradská knížata; na počátku 18. století i pro Františka II. Rákócziho. Jako první v Uhrách tu roku 1580 zavedli válcový ražební stroj. Dnešní budova mincovny byla dokončena roku 1739.
Habsburské stříbro z Nagybánye neslo do roku 1765 značku N-B, potom ho určují hlavně iniciály úředníků. Za Karla VI. se tu razily mimo jiné čtvrttolary. Roku 1766 dostala mincovna v písmenném systému habsburských mincoven značku G, nejprve na ražbách Josefa II. jako spoluvládce. V letech 1765–1780 nesou mince také iniciály mincmistra a kontrolora: I.B.–F.L. (Joseph Brunner a Franz Anton Lechner) do roku 1771 a I.B.–I.V. (Brunner a Joseph Vischer) od roku 1772.
S písmenem G pokračovaly dvacetníky a tolary až do éry Františka I. Rakouského. Za revoluce 1848–1849 se mincovna vrátila ke staré značce NB a razila menší nominály uherské revoluční vlády. Brzy po porážce revoluce byla zrušena a její stroje převezeny do Kremnice.
