Stříbrné mince z mincovny Nikomédie
Stříbrné mince z mincovny Nikomédie zde zastupuje silikva, tenká stříbrná mince pozdní římské říše. Mincovnu v Nikomédii, dnešním tureckém İzmitu, zřídil císař Dioklecián, který z města udělal sídlo východní části říše. Silikvy se tu razily kolem poloviny 4. století za Konstantinových synů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Nikomédie v Bithýnii, dnes İzmit v Turecku, se roku 286 stala sídlem Diokleciána a východní metropolí římské říše. Císař ve městě vybudoval i mincovnu. Nedaleko Nikomédie roku 337 zemřel Konstantin Veliký.
Silikva je novodobé označení tenkých stříbrných mincí 4. století; skutečné antické jméno neznáme. Výraz pochází od semene svatojánského chleba, váhové jednotky rovné 1/24 zlatého solidu. Konstantinovy stříbrné mince vážily zprvu asi 3,4 g, těžká silikva Konstancia II. kolem 3 g a po reformě roku 355 klesla hmotnost asi na 2,2 g.
Část nikomédských silikv Konstantinových synů nese na rubu jen votivní nápis ve věnci, například VOTIS XXX MVLTIS XXXX, a v úseku značku mincovny SMN.
