Stříbrné mince z mincovny Phaselis
Stříbrné mince z mincovny Phaselis zde zastupuje drachma s typy Lykijského spolku: hlava Apollóna a lyra. Přístavní město Phaselis na lykijském pobřeží dnešního jižního Turecka, založené osadníky z Rhodu, razilo takové mince od doby kolem roku 168 př. n. l., ale s vlastním jménem místo jména Lykijců.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Phaselis založili kolem roku 690 př. n. l. osadníci z Rhodu na šíji mezi dvěma přístavy v dnešní turecké provincii Antalya. Poloha z něj udělala obchodní uzel mezi Řeckem, Malou Asií, Egyptem a Fénicií. Ruiny leží severně od letoviska Tekirova.
Lykijská města se ve 2. století př. n. l. sdružila do Lykijského spolku, jehož samostatnost uznal Řím roku 168 př. n. l. Spolkové stříbrné drachmy nesly na líci hlavu Apollóna a na rubu lyru s počátečními písmeny mincovny a jménem Lykijců ΛΥΚΙΩΝ.
Město Phaselis v počátcích spolku razilo drachmy se stejnými obrazy, ale opis na nich nese zkratku jména města ΦΑΣΗΛΙ místo jména Lykijců. Starší numismatici z toho, spolu se zprávou zeměpisce Strabóna, usuzovali, že město ke spolku tehdy nepatřilo; podle jiných se k němu připojilo později. Vedle drachem razilo město v téže době i větší stříbrné statéry s Apollónem a Athénou na přídi lodi.
