Stříbrné mince z mincovny St. Veit
Stříbrné mince z mincovny St. Veit pocházejí z korutanského města Sankt Veit an der Glan, do roku 1518 sídla vévodství, kde se razilo už ve středověku. Zastupuje je čtvrttolar císaře Leopolda I. z roku 1704, ražený necelé desetiletí předtím, než dvorská komora v Grazu navrhla zdejší mincovnu zrušit.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Sankt Veit an der Glan bylo až do roku 1518 hlavním městem Korutanského vévodství a sídlem vévodů ze Sponheimu. Korutanští vévodové tu razili už ve středověku stříbrné feniky podle vzoru z nedalekého Friesachu.
Na počátku novověku se mincovna několikrát otevírala a zavírala. Roku 1515 udělil císař Maxmilián I. právo razit v St. Veitu soukromým podnikatelům z Villachu, ražba však byla roku 1518 zastavena a roku 1524 soukromou mincovnu zrušil Ferdinand I. Roku 1622 začala korutanská mincovna přesídlovat z Klagenfurtu do St. Veitu, jehož měšťané darovali císaři pro ražbu dům, a od března 1623 se v zemi razilo už jen tady.
Za Leopolda I. (1640–1705) vydávala mincovna dukáty i stříbrné mince, například šestikrejcary a čtvrttolary s císařovým poprsím v kosočtverečném rámu. V květnu 1712 navrhla dvorská komora v Grazu mincovnu v St. Veitu zcela zrušit a korutanské stříbro razit v Grazu s korutanským znakem.
