Stříbrné mince z mincovny Zellerfeld
Stříbrné mince z mincovny Zellerfeld pocházejí z hornoharcké mincovny, která pracovala v letech 1601–1789. Razila stříbrné tolary a mariánské groše pro welfské vévody z Brunšvicka-Wolfenbüttelu a po roce 1634 pro společně spravovaný Komunionharz, kde se střídala jména vládců více linií.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Mincovna v Zellerfeldu v Horním Harcu fungovala od roku 1601. Vznikla za vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Wolfenbüttelského, který dal zavřít starší mincovnu v Osterode a přesun připravoval od roku 1597. Ve správě Wolfenbüttelu zůstala do vymření tehdejší wolfenbüttelské linie Welfů roku 1634.
Potom připadla takzvanému Komunionharzu, společně spravovanému území Horního Harcu. Proto se zde razily mince s jmény různých welfských vládců – například wolfenbüttelských bratrů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha i hannoverského kurfiřta Jiřího Ludvíka, pozdějšího krále Jiřího I. Britského. Mincovna pracovala ruční ražbou a vedle tolarů vydávala i větší násobky, třeba tolar a půl z roku 1705.
Drobnější stříbro tvořily mariánské groše, v brunšvických zemích počítané 36 na jeden říšský tolar; šestigroš tedy odpovídal šestině tolaru. Mincovna zanikla roku 1789 se zrušením Komunionharzu. Budova taveny a slévárny stojí dodnes.
