Stříbrné mince z mincovny Znojmo
Stříbrné mince z mincovny Znojmo zastupuje denár Litolda Znojemského, zvaného také Lutold, jehož ražby patří k nejstarším mincím znojemského údělu na Moravě. Mincovna pracovala na znojemském hradě a Litoldovy drobné stříbrné denáry poznáme podle jména svatého Mikuláše v opisu a podle obrazu rotundy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Znojemská mincovna pracovala ve středověku na hradě ve Znojmě, sídle jednoho z moravských přemyslovských údělů. K jejím nejstarším ražbám patří denáry knížete Litolda Znojemského (zemřel 1112), mladšího syna Konráda I. Brněnského, který Znojemsku vládl v letech 1092–1099 a 1101–1112. Mezi oběma obdobími ho z Moravy vypudil kníže Břetislav II.
Litoldovy denáry mají malý střížek a v opisu nesou jméno svatého Mikuláše (S NICOLAVS), na minci se objevuje i vyobrazení rotundy. Josef Cach je ve svém katalogu českých a moravských denárů vede pod čísly 408–412. Další znojemské ražby nesou obraz knížete s mečem a kaplí, postavu s biskupskou berlou nebo hlavu na knížecím stolci.
Znojemský úděl zanikl roku 1197. Moravské mincovny včetně znojemské ukončil Václav II. roku 1300, když soustředil ražbu do Kutné Hory. Naposledy se ve Znojmě razilo ve druhé polovině 15. století, kdy město vydávalo drobné jednostranné peníze s orlicí a písmenem Z.
