Stříbrné mince z Mnichova
Stříbrné mince z Mnichova se pojí s bavorskou mincovní tradicí rodu Wittelsbachů. Dnešní Bayerisches Hauptmünzamt razí mince od roku 1871 a jeho značkou je písmeno D, jedno z pěti označení německých zemských mincoven. Kořeny bavorské ražby přitom sahají hluboko do středověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dvougulden Maxmiliána II. Bavorského z roku 1856 připomíná dobu, kdy Bavorské království patřilo k významným státům německého prostoru. Stříbrná ražba vyššího nominálu spojuje...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1783 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Mince je po...
Stříbrný tolar z roku 1778 s portrétem Karla Theodora a ikonickým motivem Panny Marie jako patronky Bavorska – symbol víry, moci a tradice Wittelsbachů.
Stříbrný tolar z roku 1757 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1756 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrná pamětní oběžná mince Výmarské republiky z roku 1929 připomíná 200. výročí narození Gottholda Ephraima Lessinga. Spojuje kulturní odkaz německého osvícenství s...
Stříbrná pamětní oběžná mince Výmarské republiky z roku 1929 připomíná 200. výročí narození Gottholda Ephraima Lessinga. Spojuje kulturní odkaz německého osvícenství s...
Stříbrný tolar z roku 1770 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 1 gulden z roku 1839 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Mnichov byl od třináctého století sídelním městem rodu Wittelsbachů, kteří vládli Bavorsku déle než sedm set let. S panovnickým sídlem přirozeně souviselo i právo razit mince a bavorští vévodové, kurfiřti a později králové vydávali vlastní platidla, jimiž se odlišovali od sousedních říšských stavů.
Bavorsko patřilo v raném novověku k významným hráčům středoevropského peněžnictví. Podílelo se na mincovních úmluvách, které sjednocovaly váhu a ryzost napříč německými zeměmi, a jeho tolary a zlatníky obíhaly v širokém okolí. V devatenáctém století se bavorské království připojilo k mincovním smlouvám, jež předznamenaly pozdější měnovou jednotu Německa.
Bavorské stříbrné mince se přitom dostávaly i do českých zemí. Sousedství obou zemí, čilý obchod přes Šumavu a společné mincovní úmluvy znamenaly, že se bavorské tolary a drobné nominály objevovaly v českém oběhu zcela běžně, podobně jako české mince putovaly opačným směrem.
Po sjednocení Německa roku 1871 vznikla soustava zemských mincoven, v níž každé pracoviště dostalo své písmeno. Mnichovská mincovna od té doby razí pod značkou D a je jednou z pěti dodnes činných německých mincoven vedle Berlína, Stuttgartu, Karlsruhe a Hamburku. Datum 1871 se proto uvádí jako počátek nepřetržitého provozu dnešní instituce.
Současný Bayerisches Hauptmünzamt je úřadem bavorské zemské vlády. Vyrábí německé euromince, pamětní ražby a medaile a udržuje kontinuitu mincovní tradice, která v Mnichově sahá hluboko do doby wittelsbašských vévodů. Mnichov tak patří mezi města, kde se peníze razí bez delšího přerušení už po staletí, a to navzdory válkám i změnám státního uspořádání.
