Stříbrné mince z Mnichova
Stříbrné mince z Mnichova jsou bavorské tolary, krejcary a zlatníky kurfiřtů a králů z rodu Wittelsbachů ražené podle konvenční, 24zlatkové a jihoněmecké zlatkové stopy a od 70. let 19. století stříbrné marky se značkou D. Konvenční tolary nesou na rubu bavorský znak, nebo Madonu s Ježíškem a opisem PATRONA BAVARIAE.
Řazení produktů
Výpis produktů
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Dvougulden Maxmiliána II. Bavorského z roku 1852 připomíná dobu, kdy Bavorské království patřilo k významným státům německého prostoru. Stříbrná ražba vyššího nominálu spojuje...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1783 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1797 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1784 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1782 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem. Mince je po...
Stříbrný tolar z roku 1757 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1756 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrná pamětní oběžná mince Výmarské republiky z roku 1929 připomíná 200. výročí narození Gottholda Ephraima Lessinga. Spojuje kulturní odkaz německého osvícenství s...
Stříbrná pamětní oběžná mince Výmarské republiky z roku 1929 připomíná 200. výročí narození Gottholda Ephraima Lessinga. Spojuje kulturní odkaz německého osvícenství s...
Stříbrný tolar z roku 1770 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný 1 gulden z roku 1839 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Bavorsko přistoupilo roku 1753 k mincovní konvenci s Rakouskem, po roce ji však vypovědělo. Od roku 1755 počítalo konvenční zlatý za 1 zlatý 12 krejcarů a vznikla tak 24zlatková stopa: z hřivny ryzího stříbra se razilo 20 zlatých v mincích, které platily za 24 zlatých účetních. Hlavní mincí zůstal tolar, vedle něj dvacetník a desetník, v nové stopě za 24 a 12 krejcarů. Od roku 1760 převzala tuto stopu většina jižního a západního Německa.
Tolary kurfiřtů Maxmiliána III. Josefa a Karla Teodora mají na rubu bavorský znak, nebo Madonu s Ježíškem a opisem PATRONA BAVARIAE. Roku 1818 vydal král Maxmilián I. ústavní tolar se stojící Bavorií a listinou ústavy. V prvních zhruba třiceti letech 19. století razilo Bavorsko jako hlavní velkou minci korunní tolary, které zrušila smlouva z roku 1857.
Roku 1837 uzákonil jihoněmecký mincovní spolek 24½zlatkovou stopu jihoněmeckého zlatého a Bavorsko razilo zlatníky s portrétem Ludvíka I. Po vídeňské smlouvě z roku 1857 platil jihoněmecký zlatý 4/7 spolkového tolaru.
Za císařství razil Mnichov pod písmenem D stříbrné marky ryzosti 900/1000 s portréty bavorských králů, od roku 1908 i trojmarky. Ve Výmarské republice se tu razily stříbrné říšské marky ryzosti 500/1000, mezi nimi pětimarka s dubem z let 1927–1933. Ve Spolkové republice vznikla mimo jiné šestice stříbrných desetimarek k olympijským hrám v Mnichově z let 1970–1972 o ryzosti 625/1000.
