Stříbrné mince z Norimberku
Stříbrné mince z Norimberku razilo svobodné říšské město pod jménem a často i s portrétem vládnoucího císaře. Na rubu nesou městský znak a opis MONETA NOVA REIPUBL. NORIMBERGENSIS. Vedle městských tolarů a dvacetníků se tu razilo i na objednávku jiných mincovních pánů, třeba hraběte Jindřicha Šlika.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný 20krejcar ražený v letech 1765–1768 Svobodným říšským městem Norimberk představuje klasickou městskou ražbu konvenčního období. Tento typ s titulem císaře Josefa II....
Stříbrný 20krejcar z roku 1765 ražený Svobodným říšským městem Norimberk patří mezi klasické městské ražby období konvenční měny (Konventionsthaler). Tento typ představuje...
Stříbrný 20krejcar z roku 1762, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Stříbrný 20krejcar z roku 1763, ražený Svobodným říšským městem Norimberk, nese portrét císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Tato reprezentativní městská ražba odráží...
Ovládací prvky výpisu
Norimberk jako svobodné říšské město neměl vlastního panovníka, a tak jeho mince nesou jméno vládnoucího římského císaře. Tolar z roku 1736 má například na jedné straně pohled na město a na druhé poprsí Karla VI., dvacetník z roku 1763 jméno a poprsí Františka I. Štěpána Lotrinského. Rub městských ražeb tvoří norimberský znak – polovina orla vedle šikmých pruhů – s opisem MONETA NOVA REIPUBL. NORIMBERGENSIS.
Město patřilo k franskému říšskému kraji, který roku 1756 přistoupil ke konvenční stopě. Norimberské tolary z doby před ní váží kolem 29 gramů, konvenční tolary z let 1757–1795 kolem 28 gramů. Konvenční dvacetník nese hodnotu 20 vepsanou do podstavce pod městským znakem.
Norimberští mincmistři pracovali i pro jiné mincovní pány. Za třicetileté války zde Wolfgang Löw razil groš Jindřicha Šlika (1580–1650) s letopočtem 1630. V letech 1649–1650 hostilo město kongres, který dojednal provedení vestfálského míru, včetně stažení vojsk a výplaty švédským armádám.
