Stříbrné mince z Paříže
Stříbrné mince z Paříže pocházejí z Monnaie de Paris, francouzské státní mincovny se značkou A. Sahají od královských stříbrných tolarů zvaných écu přes stříbrný frank zavedený roku 1795 a pětifrankové mince s Herkulem až po typ Rozsévačky Oscara Rotyho, ražený ve stříbře v letech 1897–1920.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Pařížskou mincovnu založil roku 864 Karel II. Holohlavý. Za královské vlády byla hlavní stříbrnou mincí écu v hodnotě šesti livrů o hmotnosti asi 29 g. Revoluce zrušila livru a zákonem z 18. germinalu roku III (7. dubna 1795) zavedla desetinný frank dělený na decimy a centimy. Podle zákona z následujícího roku obsahoval frank 4,5 g ryzího stříbra.
Pětifrankovou minci s motivem Herkula mezi Svobodou a Rovností navrhl Augustin Dupré; první ražba s letopočtem roku IV vznikla jen v Paříži se značkou A. Zákon z 7. dubna 1803 zavedl bimetalismus s poměrem zlata ke stříbru 1 : 15,5 a takzvaný germinalový frank zůstal stabilní až do roku 1914. Herkula obnovila druhá republika roku 1848 a třetí republika od roku 1870. Od roku 1865 byla Francie členem Latinské měnové unie; drobné stříbrné mince přešly z ryzosti 900 na 835/1000 a pětifranky se po roce 1879 přestaly razit.
Pro drobné stříbrné mince třetí republiky navrhl medailér Oscar Roty typ Rozsévačka – kráčející ženu ve frygické čapce, která rozsévá proti větru. První padesáticentimy vyšly roku 1897. Od roku 1914 lidé stříbro masově schovávali, ražba Rozsévaček však pokračovala až do roku 1920.
