Stříbrné mince z Prahy
Stříbrné mince z Prahy sahají od přemyslovských denárů 10. století přes tolary a krejcary 16. a 17. století až po konvenční dvacetníky a tolary se značkou C. Pražská mincovna byla od roku 1727 jedinou vládní mincovnou v Čechách a naposledy razila roku 1856, kdy z ní vyšel poslední český dvacetník.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Šestikrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v pražské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
V denárovém období byla pražská mincovna nejstarší a hlavní mincovnou země: určovala se tu jakost a váha mince a ryla se vzorová razidla, podle nichž se razilo i jinde. Stříbrné denáry Přemyslovců, nejprve velkého a po reformě Břetislava I. kolem roku 1050 malého střížku, se tu razily až do roku 1300, kdy Václav II. soustředil ražbu do Kutné Hory.
Novou mincovnu zřídila Praha roku 1538 a tolary tu razila od roku 1539, ve srovnání s Kutnou Horou a Jáchymovem v malém množství. Pražské groše se tu razily jen výjimečně – jako jediné jednoznačně pražské jsou známy groše z roku 1539 za mincmistra Konráda Sauermanna. Za stavovského povstání 1619–1620 tu stavové razili čtyřiadvacetikrejcary a další nominály bez portrétu panovníka, jen se zemskými znaky a opisem MONETA NOVA REGNI BOHEMIAE.
Od roku 1727 byla Praha jedinou vládní mincovnou v Čechách. V konvenční měně nesla značku C a v letech 1765–1780 iniciály mincmistra Schwingerschuha a vardajnů E.v.S.–A.S. a E.v.S.–I.K. Roku 1784 byla mincovna uzavřena a roku 1795 obnovena; poté razila hlavně křížové (korunní) tolary o 29,44 g a ryzosti 879/1000 pro platby armádě.
Posledním pražským tolarem je ročník 1836. Od roku 1852 razila Praha už jen dvacetníky ryzosti 900/1000; posledním z nich a zároveň poslední českou mincí je dvacetník z roku 1856 s mladistvým portrétem Františka Josefa I. a značkou C. Ražba byla zastavena počátkem roku 1856 a mincovna poté zrušena.
