Stříbrné mince z Prahy
Stříbrné mince z Prahy mají kořeny v desátém století, kdy zde první přemyslovští panovníci zahájili ražbu denárů. Praha byla po staletí sídlem panovnické moci a místem, kde se o podobě českých peněz rozhodovalo, i když samotná ražba se časem přesunula do Kutné Hory.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný denár knížete Břetislava II. z pražské mincovny, ražený mezi lety 1092–1100. Výjimečný vzácný typ katalogu Cach 390.
Šestikrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný 10krejcar panovnice Marie Terezie ražený v Praze představuje klasickou drobnou minci habsburské monarchie druhé poloviny 18. století. Tento typ byl určen pro každodenní...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený ve vídeňské mincovně v roce 1783 patří mezi typické oběžné mince závěru vlády císaře Josefa II. Značka C pod portrétem označuje Prahu.
Stříbrný 20 krejcar Marie Terezie z roku 1763 s nádherným barokním portrétem a orlem Habsburků – ražba z pražské mincovny, symbol stability v době po sedmileté válce.
Elegantní stříbrná mince z období vlády Marie Terezie, ražená roku 1777 v pražské mincovně, odráží moc a stabilitu habsburské monarchie v časech reforem a osvícenství.
Ražba mincí v Praze začíná v desátém století, kdy zde první přemyslovští vládci nechali razit stříbrné denáry podle vzoru západní Evropy. Byl to krok politický stejně jako hospodářský – vlastní mince byla znamením, že se rodící se stát považuje za rovnocenného partnera sousedů.
Denárové období trvalo přes tři století a Praha v něm byla hlavním, i když ne jediným místem ražby. Drobná mince se opotřebovávala, panovníci ji často obnovovali a s každou obnovou ubíralo stříbra; kupní síla denáru tak postupně klesala, až přestal stačit rostoucímu obchodu.
Zlom přišel kolem roku 1300. Král Václav II. využil objevu bohatých ložisek u Kutné Hory, zrušil desítky drobných dílen a soustředil ražbu do jediné mincovny. Nová mince dostala jméno pražský groš podle metropole, přestože se razila v Kutné Hoře – Praha zůstala sídlem moci, která o penězích rozhodovala, a jménem, které dodávalo minci váhu v zahraničí.
Praha si přesto udržela zvláštní postavení. Byla sídlem panovníka, jeho úřadů i mincmistrů, sbíhaly se v ní obchodní cesty a působili tu zlatníci a penězoměnci, bez nichž by se peněžní hospodářství neobešlo. Rozhodnutí o ryzosti, váze i vzhledu mincí padala právě zde, i když se kovadliny rozléhaly osmdesát kilometrů na východ.
Vlastní pražská mincovna se v pozdějších staletích několikrát obnovovala. Za Habsburků se v Praze razily tolary, zlatníky i drobné nominály a mincovní úřad zde působil až do devatenáctého století, kdy monarchie ražbu soustředila do Vídně a Kremnice. Pražské ražby tak pokrývají celé tisíciletí českých dějin, od raných denárů po mince císařské doby.
