Stříbrné mince z Rakouska
Stříbrné mince z Rakouska pocházejí ze šilinkové měny první a druhé republiky a z doby eura. Patří sem oběžné šilinky a pětišilinky meziválečného Rakouska, poválečné stříbrné pětišilinky a desetišilinky, pamětní mince v hodnotách 25 až 500 šilinků i investiční Wiener Philharmoniker.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Šilinkovou měnu zavedla první rakouská republika v polovině 20. let a od roku 1925 razila stříbrné půlšilinky a šilinky. Roku 1934 k nim přibyla stříbrná pětišilinka a stříbro nesly i pamětní dvoušilinky. Po připojení Rakouska k Německu roku 1938 šilink zanikl a vrátil se až po válce.
Druhá republika obnovila stříbro v oběžných mincích v roce 1957 desetišilinkou a v roce 1960 pětišilinkou. Obě později nahradila slitina mědi a niklu – pětišilinku roku 1969, desetišilinku roku 1974. Stříbro pak zůstalo vyhrazeno pamětním mincím v hodnotách 25, 50, 100, 200 a 500 šilinků, které Rakousko vydávalo až do přechodu na euro.
Od 1. února 2008 razí Münze Österreich ve Vídni stříbrnou verzi investiční mince Wiener Philharmoniker: jedna trojská unce stříbra ryzosti 999 s nominálem 1,50 eura. Motiv převzala ze zlaté mince z roku 1989 – na líci jsou varhany Zlatého sálu vídeňského Musikvereinu, na rubu nástroje Vídeňských filharmoniků; navrhl jej hlavní rytec mincovny Thomas Pesendorfer.





