Stříbrné mince z Říma
Stříbrné mince z Říma vycházely z mincovny u chrámu bohyně Juno Monety na Kapitolu – právě odtud pochází slovo moneta a s ním i české mince. Římské stříbro, především denár, obíhalo od třetího století před naším letopočtem po celém tehdejším známém světě, od Británie až po Sýrii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Valeriána z roku 254 zachycuje bohyni Salus, římské ztělesnění zdraví a bezpečí. Výrazná paprsková koruna panovníka a klasický náboženský motiv...
Stříbrný antoninián císaře Volusiana zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací vojenské zdatnosti Virtus doplňuje portrét panovníka s...
Stříbrný antoninián císaře Treboniana Galla zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací míru Pax působivě připomíná význam stability v...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého panovníka s postavou Hérakla, tradičním obrazem síly a císařské zdatnosti. Certifikace NGC...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zachycuje mladého panovníka s paprskovitou korunou a Apollóna sedícího u lyry. Dobře čitelné opisy umožňují určit římskou ražbu jako typ...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s ozbrojeným Martem v roli ochránce římské moci spojuje výrazný vojenský námět s...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. připomíná neklidnou epochu římského císařství. Reverz s Jupiterem Statorem vyjadřoval ochranu, pevnost a obnovení řádu. Výrazný portrét...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný antoninián Herenia Etruska z roku 251 představuje ražbu mladého Caesara z období krize třetího století. Motiv SPES PVBLICA, římská mincovna a certifikace NGC Ch XF z...
Antoninián Gordiana III. z římské mincovny zachycuje období, kdy císařská ražba zdůrazňovala stabilitu a přízeň bohů. Typ LAETITIA AVGN, stříbro, certifikace NGC a hodnocení XF...
Antoninián Gordiana III. z období římské říše představuje atraktivní ukázku mincovnictví neklidného 3. století. Motiv Jupitera jako ochránce panovníka a certifikace NGC dodávají...
Ražba mincí v Římě se pojí s chrámem bohyně Juno Monety na Kapitolu, v jehož sousedství se od roku 269 před naším letopočtem razilo stříbro. Přídomek Moneta, tedy Varující, dal jméno nejen mincovně, ale prostřednictvím latiny i většině evropských výrazů pro peníze – od anglického money po české mince.
Základem římského stříbrného oběhu se stal denár. Zpočátku obsahoval kolem čtyř a půl gramu takřka čistého stříbra a po staletí platil za spolehlivou hodnotu, kterou přijímali obchodníci od Británie po Sýrii. Vedle něj obíhal sestercius, v němž se běžně vyjadřovaly ceny a majetky, a později antoninián, zavedený jako mince vyšší hodnoty.
Mince byly v Římě také prvořadým sdělovacím prostředkem. Roku 44 před naším letopočtem se na nich poprvé objevil portrét žijícího státníka, Gaia Julia Caesara, a od té doby se panovnická podoba spolu s krátkým heslem dostávala do rukou obyvatel celé říše rychleji než jakákoli zpráva. Mincovny se postupně rozšířily z Říma do provincií, od Lugduna po Antiochii a Alexandrii.
Rozsah římské ražby byl na svou dobu ohromující. Peníze potřebovala především armáda, jejíž žold představoval největší výdajovou položku státu, a s vojskem se mince dostávaly i za hranice říše – nálezy denárů se objevují hluboko ve střední Evropě včetně českých zemí, kam se dostávaly obchodem i jako dary germánským předákům.
Od Neronovy vlády se obsah stříbra v denáru soustavně snižoval a ve třetím století klesl u antoniniánu na pouhá dvě procenta. Znehodnocení měny doprovázelo vojenské výdaje i hospodářské potíže a vedlo nakonec k rozsáhlé reformě, kterou roku 301 provedl císař Dioklecián.





