Stříbrné mince z Říma
Stříbrné mince z Říma jsou hlavně denáry, základní římská stříbrná mince od doby kolem roku 211 př. n. l. až do poloviny 3. století, a antoniniány, které zavedl Caracalla roku 215. Nesou podobizny císařů i jejich manželek a matek a dokládají, jak římské stříbro postupně ztrácelo na ryzosti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Stříbrný antoninián císaře Valeriána z roku 254 zachycuje bohyni Salus, římské ztělesnění zdraví a bezpečí. Výrazná paprsková koruna panovníka a klasický náboženský motiv...
Stříbrný antoninián císaře Volusiana zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací vojenské zdatnosti Virtus doplňuje portrét panovníka s...
Stříbrný antoninián císaře Treboniana Galla zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací míru Pax působivě připomíná význam stability v...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. spojuje výrazný paprskovitý portrét mladého panovníka s postavou Hérakla, tradičním obrazem síly a císařské zdatnosti. Certifikace NGC...
Stříbrný antoninián císaře Gordiana III. zachycuje mladého panovníka s paprskovitou korunou a Apollóna sedícího u lyry. Dobře čitelné opisy umožňují určit římskou ražbu jako typ...
Denár zavedla římská měnová reforma krátce před rokem 211 př. n. l. Obsahoval asi 4,5 g stříbra, tedy 1/72 římské libry, a platil deset asů, odtud jeho jméno; kolem roku 141 př. n. l. byl přepočten na 16 asů. Za Augusta vážil 3,9 g, za Nerona byla váha snížena na 1/96 libry, asi 3,4 g. V císařství platil aureus 25 denárů a denár čtyři sestercie.
Denáry z Říma nesou podobizny panujících císařů, ale také jejich manželek, matek a dědiců, na rubu božstva a zosobněné ctnosti s krátkým heslem; podle titulatury je lze často přesně datovat. Ryzost denáru přitom klesala: v 1. století měl přes 90 % stříbra, kolem roku 200 už méně než 60 %.
Počátkem roku 215 zavedl Caracalla antoninián v hodnotě dvou denárů, který však obsahoval stříbro jen za jeden a půl denáru. Odlišuje ho paprsčitá koruna na hlavě císaře, poprsí císařoven spočívají na srpku měsíce. Lidé proto plnohodnotnější denáry schovávali a za Gordiana III. (238–244) antoninián denár v oběhu nahradil. Každá další emise měla méně stříbra a za Gallienova panování byl antoninián už měděnou mincí s tenkým stříbrným povrchem.
Roku 271 Aurelián váhu antoniniánu krátce zvýšil a na rubech se objevilo označení XXI, vykládané jako poměr dvaceti dílů mědi k jednomu dílu stříbra. Na konci 3. století se antoniniány razily téměř jen z bronzu a měnové reformy konce století je z oběhu odstranily.
