Stříbrné mince z Varšavy
Stříbrné mince z Varšavy razila mincovna založená roku 1766 při měnové reformě krále Stanislava II. Augusta Poniatowského. Pracovala pro polské krále, Varšavské knížectví i Kongresové Polsko s dvojjazyčnými rublově-zlotovými mincemi, od roku 1924 pak pro obnovené Polsko, mimo jiné stříbrné zloté.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná desetizlotka z roku 1936 s portrétem Józefa Piłsudského patří k nejvýznamnějším meziválečným ražbám Polska a představuje silný symbol druhé republiky i jejích...
Stříbrná pamětní mince 10 zlotých z roku 1933 vydaná Polskou republikou k poctě Jana III. Sobieského, jednoho z nejvýznamnějších polských králů a vítěze nad Turky u Vídně roku...
Stříbrná pamětní mince z roku 1933 vydaná Polskou republikou k uctění památky národního hrdiny Romualda Traugutta, vůdce Lednového povstání z roku 1863. Významná emise...
Tato stříbrná mince o nominální hodnotě ¾ rublu / 5 zlotých z roku 1839 byla ražena za vlády cara Mikuláše I., který vládl také jako král Polský v rámci tzv. Kongresového...
Ovládací prvky výpisu
Varšavská mincovna vznikla s měnovou reformou krále Stanislava II. Augusta Poniatowského; za den jejího založení se počítá 10. únor 1766. Po třetím dělení Polska byla roku 1796 zavřena, v letech 1810–1815 razila pro Varšavské knížectví a od roku 1816 pro Polské království v personální unii s Ruskem, takzvané Kongresové Polsko.
Carský výnos z 15. října 1832 zavedl dvojjazyčné rusko-polské mince: 15 kopějek odpovídalo jednomu zlotému, takže stříbrné 30 kopějek nesou i hodnotu 2 zlotých a ¾ rublu hodnotu 5 zlotých. Na rubu je ruský dvouhlavý orel a pod ním značka MW (Mennica Warszawska). Od roku 1850 ji nahradilo cyrilské ВМ, roku 1865 se ražba zastavila a k 1. lednu 1868 carské úřady mincovnu zrušily.
Obnovené Polsko otevřelo státní mincovnu 14. dubna 1924 v nové budově na varšavské Praze, těsně před zavedením zlotého. Od roku 1932 se razily stříbrné 2, 5 a 10 zlotých ze 750/1000 stříbra, s 2,2 gramu kovu na každý zlotý: nejdřív s ženskou hlavou Polonie. Roku 1933 vyšly pamětní desetizloté s Janem III. Sobieským a Romualdem Trauguttem a od prosince 1934 oběžná desetizlotá s Józefem Piłsudským, ražená s letopočty 1934–1939.
