Stříbrné mince z Vídně
Stříbrné mince z Vídně vzešly z mincovny, jejíž počátky sahají k roku 1194, kdy vévoda Leopold V. nechal razit mince ze stříbra získaného jako výkupné za anglického krále Richarda Lvího srdce. Vídeň se pak stala jedním z hlavních center habsburského mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1847 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z vídeňské mincovny spojuje výrazný panovnický portrét s korunovaným dvouhlavým orlem. Ražba z roku 1601 představuje působivý doklad habsburského...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1891 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Uherská stříbrná 5 korona z roku 1907, ražená ke 40. výročí korunovace Františka Josefa I., výjimečná svou detailní korunovační scénou a symbolikou uherské státnosti.
Pamětní stříbrný gulden vydaný k dosažení hloubky 1000 metrů v příbramských dolech patří k nejvýznamnějším průmyslovým ražbám Rakouského císařství. Spojuje technický pokrok 19....
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století. Sada 6 ks
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století.
Počátek vídeňského mincovnictví se pojí s jednou z nejznámějších epizod evropského středověku. Roku 1194 získal rakouský vévoda Leopold V. patnáct tun stříbra jako podíl na výkupném za anglického krále Richarda Lvího srdce, kterého na zpáteční cestě z křížové výpravy zajal. Právě z tohoto stříbra nechal razit mince a položil tím základ ražbě ve Vídni.
Písemné zprávy o mincovně jako o instituci se objevují až zhruba o dvě století později. Dílna během staletí několikrát změnila sídlo – působila v okolí Hohého trhu, později na Wollzeile a nakonec v zimním paláci prince Evžena Savojského. Teprve v devatenáctém století se přestěhovala k Heumarktu ve středu města, kde sídlí dodnes. Každé stěhování přitom znamenalo přestavbu dílen i obnovu strojního vybavení.
Pod Habsburky se z Vídně stalo jedno z rozhodujících mincovních center Evropy. Sídlo panovnického dvora bylo zároveň místem, kde se o podobě peněz rozhodovalo, a vídeňské ražby proto udávaly tón celé monarchii. Obíhaly samozřejmě i v českých zemích a spolu s mincemi z Prahy, Kutné Hory a Kremnice tvořily každodenní peněžní realitu obyvatel.
Z Vídně pochází také tolar Marie Terezie, který se po smrti panovnice udržel v oběhu v severní Africe a na Blízkém východě ještě dlouho do dvacátého století a stal se jednou z nejrozšířenějších stříbrných mincí světa.
Po vzniku Rakouské republiky v roce 1919 zůstala vídeňská mincovna jedinou v zemi. V roce 1989 přešla pod Rakouskou národní banku a přijala název Münze Österreich; od roku 2002 razí rakouské euromince a zůstává jednou z mála evropských mincoven s nepřerušenou tradicí sahající až do dvanáctého století.
