Stříbrné mince z Vídně
Stříbrné mince z Vídně provázejí habsburské měnové soustavy od tolarů a krejcarů 17. století přes konvenční a rakouskou měnu až po koruny. Od 60. let 18. století je značilo písmeno A, od roku 1872 vídeňské mince značku mincovny nenesou, čímž se liší od kremnických ražeb se značkou K. B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského vznikl ve Vídni roku 1814, v závěru napoleonských válek. Portrét panovníka obklopuje věnec, zatímco rub s korunovaným dvouhlavým orlem...
Stříbrné 2 guldeny Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z vídeňské mincovny spojuje výrazný panovnický portrét s korunovaným dvouhlavým orlem. Ražba z roku 1601 představuje působivý doklad habsburského...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století. Sada 6 ks
Ve stříbře razila Vídeň pro habsburské panovníky tolary s jejich díly i drobnější krejcarové mince. Po císařské rezoluci z roku 1712 přestaly rakouské mince nést přídavné značky mincmistrů a zhruba čtyřicet let se bez nich obešly. Ražby Františka I. Štěpána z Vídně se poznají podle dvojpísmene W–I u orla.
Od roku 1750 platila konvenční měna: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo deset tolarů po dvou zlatých, tolar vážil 28,06 g při ryzosti 833/1000 a od roku 1754 přibyly dvacetníky a desetníky. Písmeno A dostala Vídeň roku 1766 nejprve na ražbách spoluvládce Josefa II., od konce roku 1780 na všech mincích; v letech 1765–1780 k němu patřily iniciály mincmistra Cronberga a vardajnů Klemmera a Aicherau. Starými vídeňskými razidly s iniciálami I.C.–F.A. se tereziánský tolar s letopočtem 1780 razil ještě do roku 1823.
Roku 1852 se ryzost stříbrných mincí zvýšila na 900/1000. Od listopadu 1857 platila rakouská měna se zlatníkem o 100 krejcarech, který vážil 12,346 g, a vedle něj se razil spolkový tolar o 18,518 g, společný s německými státy.
V korunové měně od roku 1892 razily jen Vídeň a Kremnice. Stříbrná koruna vážila 5 g s ryzostí 835/1000 a od roku 1900 ji doplnila pětikoruna o 24 g a ryzosti 900/1000 s císařským orlem na rubu. Na novém typu pětikoruny z roku 1909 se poprvé objevilo jméno autora portrétu Františka Josefa I., medailéra Stefana Schwartze; ruby připravil vedoucí rytecké dílny Andreas Neudeck.





