Stříbrné mince z Vratislavi
Stříbrné mince z Vratislavi razila mincovna slezské metropole nejprve pro Habsburky jako české krále, za Leopolda I. například krejcarové nominály s jeho poprsím. Po první slezské válce roku 1742 začala razit pro pruské krále; jejich tolary a díly tolarů z Vratislavi nesou značku mincovny B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Slezsko patřilo k zemím Koruny české a Vratislav byla jeho metropolí. Po kaládě roku 1623 zde, stejně jako v Nise, Hlohově, Opolí a Ratiboři, znovu vznikala plnohodnotná mince. Za Leopolda I. se tu razily krejcarové nominály s poprsím panovníka s vavřínovým věncem a s hodnotou v kartuši pod ním, vedle nich slezská specialita grešle.
Předběžným mírem podepsaným ve Vratislavi 11. června 1742 skončila první slezská válka, většina Slezska připadla Prusku a mincovna začala razit pro pruské krále. Pruský tolar podle Graumannovy stopy z roku 1750 vážil 22,272 g při ryzosti 750/1000. Na tolarech a jejich dílech z Vratislavi stojí písmeno B, na tolaru Fridricha Viléma III. z roku 1803 pod státním znakem drženým dvěma divochy.
Roku 1781 zde mincmistr Karl Gotthelf Lessing, bratr spisovatele Gottholda Ephraima Lessinga, vyrazil tolary a další mince s datem narozenin slezského ministra hraběte Hoyma místo obvyklého opisu. Generální mincovní ředitel v Berlíně ražbu zastavil a nařídil ji roztavit. Za napoleonské okupace roku 1807 musela vratislavská mincovna přerušit provoz.
