Stříbrné orty Zikmunda III. Vasy
Stříbrné orty Zikmunda III. Vasy jsou polské čtvrttolary z doby, kdy se ort teprve zabydloval v oběhu polské koruny. Po tolaru šlo o největší polskou stříbrnou minci raženou ve větším množství. Její hodnota v groších přitom za Zikmundovy vlády stoupla z deseti grošů roku 1608 na šestnáct roku 1623.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Ovládací prvky výpisu
Zikmund III. Vasa vládl Polsku a Litvě v letech 1587–1632. Ort, původně čtvrtinu tolaru, vydal poprvé roku 1608 Gdaňsk a během několika let ho razily i korunní mincovna v Bydhošti, německy Bromberg, lenní mincovna v Königsbergu a později Vilnius. Ze všech polských stříbrných mincí, které se razily ve větším množství, byl po tolaru největší.
Korunní orty bydhošťské mincovny z let kolem 1618–1625 vedou katalogy s hmotností asi 6,7 g a ryzostí zhruba 688/1000; jednotlivé dochované kusy se ovšem váhou liší i o desetiny gramu. Stříbra v ortu bylo tedy přes dvě třetiny, zbytek tvořila měď.
Hodnota ortu v groších rostla: roku 1608 platil deset grošů, roku 1623 šestnáct a od roku 1650 osmnáct. Za Zikmundových nástupců se jakost ortů zhoršovala, až klesly na pětinu tolaru. Samotné jméno ort se pak ve 17. století vytratilo a osmnáctigrošová mince se dál nazývala hlavně tymf.
