Stříbrné orty
Stříbrné orty jsou mince Republiky obou národů v původní hodnotě čtvrtiny tolaru. Jako první je razil Gdaňsk roku 1608, brzy i korunní mincovna v Bydhošti za Zikmunda III. Vasy. Se zhoršováním stříbrné měny ort ztrácel na hodnotě a jeho jméno nakonec přešlo na osmnáctigrošový tymf.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Ovládací prvky výpisu
Slovo ort znamenalo v německém mincovnictví čtvrtinu a označovalo čtvrtinu větší mincovní jednotky – odtud ortstolar nebo ortsgulden. V Republice obou národů se ortem rozuměla stříbrná čtvrttolarová mince, kterou podle vzoru německých ortstolarů jako první vydal Gdaňsk roku 1608. Město si od nového nominálu slibovalo snazší zahraniční obchod.
Během několika let razila orty také korunní mincovna v Bydhošti (Bromberg), kterou Zikmund III. Vasa (1566–1632) roku 1613 obnovil jako královskou, a lenní mincovna v Královci; později přibylo Vilno. Bydhošťskou mincovnu v letech 1616–1639 vedl Holanďan Jakub Jacobson, kterého král povýšil do šlechtického stavu a svěřil mu i dohled nad ostatními mincovnami.
Ort byl po tolaru nejdůležitější polskou stříbrnou mincí raženou ve větším množství. Kvůli horší ryzosti však vůči tolaru ztrácel a místo čtvrtiny platil nakonec jen pětinu tolaru, tedy 18 grošů. Když po roce 1654 republika kvůli válkám se Švédskem dál zhoršovala minci, přešlo jméno ortu spolu se jménem tymf na osmnáctigrošovou minci.
Osmnáctigrošák byl spolu se šestigrošem od roku 1660 hlavní oběžnou stříbrnou mincí Polska a Pruska. Obsah ryzího stříbra v něm klesal: kolem roku 1660 asi 4,5 g, kolem roku 1700 asi 4 g a v polovině 18. století asi 3 g. Poslední ort byl ražen roku 1766 už jen jako zkušební mince.
