Stříbrná penga
Stříbrná penga razilo Maďarsko v letech 1926–1939, v prvních letech měny pengő, která v roce 1927 nahradila inflací zničenou korunu. Jedno-, dvou- a pětipengové mince obsahovaly 64 % stříbra, vedle oběžných typů vycházely i pamětní ražby. Za války přišel hliník a roku 1946 měnu smetla hyperinflace.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince 2 Pengo s portrétem Franze Liszta, typ 1936 BP, v provedení Artex utánveret (novoražba) z 22. února 1966. Limitovaný náklad 1 000 kusů. Hodnocení PF66,...
Ovládací prvky výpisu
Měnu pengő zavedlo Maďarsko 1. ledna 1927 místo koruny, kterou poválečná inflace znehodnotila natolik, že za jedno pengő se dávalo 12 500 korun. Nová měna měla být pevná a stříbrné mince k tomu patřily: jednopengové kusy se razily už s letopočtem 1926, dvoupengové od roku 1929. Obojí mělo ryzost 640/1000, tedy 64 % stříbra a zbytek mědi.
Stříbro bylo vyhrazeno pengům, drobné fillérové mince se razily z bronzu a měďniklu. Vedle oběžných typů vycházely v Budapešti pamětní dvoupengové mince k výročím, mimo jiné k Ferenci Lisztovi (1936) a ke svatému Štěpánovi (1938). Největší stříbrnou mincí bylo pětipengő s portrétem regenta Miklóse Horthyho a v roce 1938 i se svatým Štěpánem k 900. výročí jeho smrti.
Po první vídeňské arbitráži v listopadu 1938 obíhalo pengő i na jižním Slovensku a od března 1939 na Podkarpatské Rusi, které připadly Maďarsku. Stříbrné ražby ale skončily s letopočtem 1939. Za druhé světové války se pengové mince razily z hliníku a také drobné fillérové mince přešly na levnější kovy, ocel a zinek.
Po roce 1945 se pengő zhroutilo v nejprudší hyperinflaci, jaká byla kdy zaznamenána – ceny se v jednu chvíli zdvojnásobovaly zhruba každých patnáct hodin. Dne 1. srpna 1946 nastoupil forint. Některé pamětní dvoupengové typy vznikly v 60. letech znovu jako novoražby, takže letopočet na minci nemusí odpovídat roku ražby.





