Stříbrné poltury Marie Terezie
Stříbrné poltury Marie Terezie jsou uherské mince v hodnotě půl groše neboli 1½ krejcaru z první poloviny její vlády. S poprsím královny na líci a Madonou na rubu se razily ve stříbře v uherských mincovnách i v tyrolském Hallu, dokud je patent z 27. března 1761 nenahradil polturou měděnou.
Marie Terezie vládla v Uhrách jako královna od roku 1740 a převzala tam polturu, drobnou stříbrnou minci, kterou zavedl Leopold I. podle vzoru polského půltoraku. Poltura měla hodnotu půl groše neboli jeden a půl krejcaru.
Tereziánské stříbrné poltury nesou na líci poprsí královny s latinskou titulaturou, na rubu Madonu s Ježíškem v paprscích, po stranách písmena P–H (Patrona Hungariae, patronka Uher) a nápis POLTURA. Razily je uherské mincovny – katalog sbírky Horsky z roku 1910 uvádí kremnické poltury s letopočty 1752 a 1754 – a podle téhož katalogu i tyrolský Hall, jehož ražby poznáme podle dvojpísmene H–A; pochází odtud poltura z roku 1752.
Stříbrnou polturu ukončila sama panovnice. Na podzim 1760 zavedla v rakouských a českých zemích měděné krejcary a půlkrejcary a patentem z 27. března 1761 nařídila razit z mědi i uherskou polturu. Měděná poltura si podržela obraz Madony, stříbro se do ní už nevrátilo – Josef II. poltury nerazil vůbec.





