Stříbrné rubly
Stříbrné rubly jsou ruské mince, které jako ražený nominál zavedl Petr I. Veliký roku 1704. Stříbrný rubl byl základem ruské měny až do přechodu na zlato roku 1897, razil se do roku 1915 a naposledy v sovětském Rusku 1921–1924. Pak už stříbrné rubly vznikaly jen jako pamětní mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Stříbrné rubly jsou mladší než rubl sám. Jako počítací jednotka a stříbrný slitek existoval rubl od středověku, ale minci tohoto jména zavedl teprve Petr I. Veliký roku 1704. Velký stříbrný rubl, svou velikostí blízký evropským tolarům, se dělil na 100 kopějek a stal se jádrem nové desetinné soustavy, v níž drobné peníze tvořila měď.
Obsah stříbra se během 18. století několikrát měnil. Portrétní rubly carevny Anny Ivanovny, Alžběty Petrovny i Kateřiny II. Veliké se razily v Moskvě a Petrohradu, zatímco v oběhu přibývalo papírových asignací, které od Kateřiny II. ztrácely vůči stříbru hodnotu. Roku 1839 ministr financí Jegor Kankrin učinil stříbrný rubl opět základem měny a asignace se přepočítávaly v poměru tři a půl rublu za jeden stříbrný.
Stříbrný rubl zůstal základní mincí až do roku 1897, kdy Rusko přešlo na zlatou měnu. Stříbrné rubly, poltiny a drobné kopějkové mince se pak razily jako mince zlaté soustavy, poslední carské rubly nesou letopočet 1915. V Kongresovém Polsku se ve 30. letech 19. století razily mince s dvojím označením v rublech a zlotých.
Sovětská moc se ke stříbru krátce vrátila: Ruská sovětská federativní socialistická republika razila v letech 1921–1922 stříbrný rubl a poltinník, Sovětský svaz rubl s letopočtem 1924 a stříbrné drobné mince ještě do počátku třicátých let. Od té doby nesou stříbrné rubly jen pamětní a sběratelské ražby – sovětské, ruské i dalších států, které si jméno rublu ponechaly, například Běloruska.





