Stříbrná scuda Františka II. / Františka I. Rakouského
Stříbrná scuda Františka II. / Františka I. Rakouského se razila pro Lombardsko-benátské království, které vzniklo roku 1815 po Vídeňském kongresu. Scudo mělo hodnotu šesti rakouských lir, tedy dvou zlatých, a razily ho mincovny v Miláně (M) a Benátkách (V). Na líci je vavřínová hlava císaře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný scudo z Lombardsko-benátského království představuje měnový systém severní Itálie v době habsburské správy. Mince nese jméno císaře Františka I. a patří k typickým...
Ovládací prvky výpisu
František I. Rakouský (1768–1835) vládl jako poslední římský císař František II. a od roku 1804 jako rakouský císař František I. Lombardsko-benátské království vzniklo 7. dubna 1815, ale vlastní měnu nedostalo hned: v letech 1815–1822 razily Milán a Benátky jen mince platné v celém císařství a v oběhu dál zůstávala napoleonská italská lira.
Rakouskou liru pro Lombardsko-Benátsko vymezil panovnický patent a do oběhu vstoupila 1. listopadu 1823. Vážila 4,331 g stříbra ryzosti 900/1000 a měla hodnotu 20 krejcarů, třetinu zlatého. Scudo bylo jejím šestinásobkem, tedy dva zlaté. Razilo se jako celé scudo i jako půlscudo, se značkou M pro Milán a V pro Benátky.
Na líci je vavřínová hlava císaře s opisem FRANCISCVS I D G AVSTRIAE IMPERATOR, na rubu korunovaný dvouhlavý orel se štítem a tituly končícími LOMB ET VEN – Lombardie a Benátek. Lombardii ztratilo Rakousko roku 1859, Benátsko roku 1866; v Lombardii se pak rakouská lira vyměňovala za italskou v kurzu 0,86 italské liry za jednu rakouskou.
