Stříbrná scuda z Milána
Stříbrná scuda z Milána byla největší stříbrnou mincí milánské měny, v níž scudo platilo šest lir po dvaceti soldech. Milánská měna zanikla roku 1806 a za rakouské vlády se scudem nazývala stříbrná mince za šest rakouských lir, která se rovnala konvenčnímu tolaru o hmotnosti necelých 26 g.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o nominálu ½ scuda z roku 1782 pochází z období vlády císaře Josefa II. a byla ražena pro Milánské vévodství. Připomíná dobu habsburské správy severní Itálie i...
Ovládací prvky výpisu
Scudo bylo měnou Milána až do roku 1806 a dělilo se na šest lir; lira měla 20 soldů neboli 240 denárů. Na konci 18. století se ze stříbra razily mince od pěti soldů přes půl liry, liru a liru a půl až po poloviční a celé scudo, ze zlata cekiny, sovrany a doppie.
Roku 1806 nahradila milánské scudo i liru italská lira napoleonského Italského království. Rakousko pak roku 1814 zavedlo v Lombardsku a Benátsku rakouskou liru, která odpovídala šestině konvenčního tolaru; scudo za šest lir bylo tedy celým konvenčním tolarem o hmotnosti necelých 26 g. Milánská mincovna dostala roku 1818 značku M, ražba nové měny se však rozběhla až roku 1822.
