Stříbrná scuda

Stříbrná scuda jsou velké stříbrné mince italských států, které se od poloviny 16. století razily pod jménem scudo v Miláně, Papežském státě i jinde. Habsburkové je razili v Milánském vévodství za Marie Terezie a Josefa II. a po roce 1822 v Lombardsko-benátském království, kde scudo odpovídalo konvenčnímu tolaru.

Řazení produktů

2 položek celkem

Výpis produktů

Josef II. – ½ Scudo 1782 LB Milán
Akce
1 750 Kč –2 %
1 699 Kč

Stříbrná mince o nominálu ½ scuda z roku 1782 pochází z období vlády císaře Josefa II. a byla ražena pro Milánské vévodství. Připomíná dobu habsburské správy severní Itálie i...

6246
František I. – Scudo, Lombardsko-benátské království 1824 V  Benátky
Akce
4 999 Kč –24 %
3 750 Kč

Stříbrný scudo z Lombardsko-benátského království představuje měnový systém severní Itálie v době habsburské správy. Mince nese jméno císaře Františka I. a patří k typickým...

5926

Ovládací prvky výpisu

2 položek celkem

Marie Terezie – scudo 1779, MilánJméno scudo, tedy štít, pochází z latinského scutum stejně jako francouzské écu nebo španělské escudo. Původně označovalo zlatou minci; první stříbrné scudo dal podle běžně uváděného údaje razit roku 1551 v Miláně Karel V. Habsburský. Od té doby se v Itálii jménem scudo označovaly velké stříbrné mince velikosti tolaru, jejichž hmotnost a ryzost se v jednotlivých státech lišila.

Milánské vévodství patřilo od počátku 18. století rakouským Habsburkům a scudo zde bylo hlavní měnovou jednotkou dělenou na 6 lir. Za Marie Terezie a Josefa II. vážilo milánské scudo kolem 23,1 g při ryzosti 896/1000 a vedle celých kusů se razila i poloviční scuda. Milánská měna zanikla roku 1806, kdy ji v napoleonském Italském království nahradila lira.

Po vídeňském kongresu připadly Lombardie a Benátsko Habsburkům a od roku 1822 se zde razila scuda lombardsko-benátské měny. Scudo za 6 lir odpovídalo rakouskému konvenčnímu tolaru, vážilo asi 26 g při ryzosti 900/1000 a nese portrét Františka I. Rakouského. Razilo se v Miláně se značkou M a v Benátkách se značkou V.

Konec rakouských scud přinesla měnová reforma let 1857–1858, která zavedla rakouský zlatý, a ztráta Lombardie roku 1859 a Benátska roku 1866. Nejdéle se scudo udrželo v Papežském státě, kde bylo měnou až do roku 1866; tam jej nahradila lira rovnocenná italské.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet