Stříbrné sestercie z Říma
Stříbrné sestercie z Říma patří do doby římské republiky. Sestercius vznikl kolem roku 211 př. n. l. jako drobná stříbrná mince v hodnotě čtvrtiny denáru, tedy dvou a půl asu, a razil se jen příležitostně, naposledy roku 44 př. n. l. Za Augusta se ze sestercia stala velká mosazná mince.
Stříbrný sestercius zavedla římská republika kolem roku 211 př. n. l. Platil dva a půl asu, tedy čtvrtinu denáru, a vážil jen asi 1,1 g. Anonymní sestercie z doby po roce 211 př. n. l. nesou na líci hlavu bohyně Romy v přilbě a na rubu jedoucí Dioskury. Na rozdíl od denáru se sestercius razil jen v některých letech a v mnohem menším množství.
Název mince se zkracoval jako IIS či HS a sestercius sloužil i jako početní jednotka v nápisech. Kolem roku 23 př. n. l. jej Augustova mincovní reforma obnovila jako velkou mosaznou minci, takže stříbrné a císařské sestercie spojuje jen jméno.
