Stříbrné šilinky Rudolfa II. Habsburského
Stříbrné šilinky Rudolfa II. Habsburského jsou severoněmecké dvojšilinky z doby jeho císařské vlády, které města jako Hamburk razila s říšskou orlicí a císařovým titulem. Číslo 16 na nich slibovalo šestnáctinu tolaru, stříbra v nich ale ubývalo a na tolar jich brzy připadalo víc.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné 2 šilinky svobodného hanzovního města Hamburk z doby císaře Rudolfa II. spojují městský znak s říšskou orlicí. Historická ražba z počátku 17. století zaujme výraznou...
Ovládací prvky výpisu
Rudolf II. Habsburský byl římským císařem v letech 1576–1612. Jeho titul nesou dvojšilinky severoněmeckých měst, která od roku 1568 dávala na minci podle dolnosaského krajského mincovního řádu říšskou orlici s číslem 16 v říšském jablku. Šestnáct dvojšilinků mělo tvořit tolar.
Když se vendická města Lübeck, Hamburk, Wismar a Lüneburg roku 1461 na ražbě dvojšilinku dohodla, mělo se ho razit 70 kusů z dvanáctilotové hřivny, tedy o hrubé váze 3,34 g se 2,5 g ryzího stříbra. V 16. století byla mincovní stopa mnohem slabší: podle wismarského předpisu z roku 1599 vážil dvojšilink 3,16 g a ryzího stříbra obsahoval jen asi 1,48 g, necelou polovinu hmotnosti.
Úbytek stříbra se promítl do kurzu. Na počátku 17. století šlo na tolar přes sedmnáct dvojšilinků, roku 1610 osmnáct a půl a roku 1617 dvacet; téhož roku krajské usnesení snížilo obsah stříbra na 1,02 g. Hamburský dvojšilink z roku 1608 tak vznikl v době, kdy číslo 16 už neodpovídalo skutečnosti. Dohoda z 11. března 1622 nakonec stanovila tolar na 48 šilinků a starý dvojšilink na tři šilinky.
