Stříbrné šilinky z Rakouska
Stříbrné šilinky z Rakouska představují modernější mincovní ražby spojené s rakouským peněžním systémem. Tato kategorie zahrnuje kusy, na nichž je vedle nominálu důležitý i materiál a historický kontext jejich oběhu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská pětka z roku 1934 ze stříbra s mariánským motivem z Mariazell – náboženský a národní symbol doby autoritativní první republiky.
Rakouská pětka z roku 1934 ze stříbra s mariánským motivem z Mariazell – náboženský a národní symbol doby autoritativní první republiky.
Ovládací prvky výpisu
Šilink byl v Rakousku označením měnové jednotky užívané v novověku a 20. století. Ve stříbře se tento nominál objevoval zejména u mincí, které měly vedle platební funkce také reprezentativnější provedení nebo zvláštní emisní charakter.
Rakouské stříbrné šilinky jsou zajímavé tím, že spojují poměrně srozumitelný moderní nominál s tradičním využitím drahého kovu v mincovnictví. Na jejich podobě se obvykle odráží státní symbolika, dobový výtvarný styl i snaha o technicky kvalitní ražbu.
Při popisu těchto mincí je vhodné rozlišovat mezi běžnými oběžnými kusy a emisemi, které byly vydávány ve zvláštním provedení nebo při určité příležitosti. Ne všechny stříbrné šilinky proto měly stejnou úlohu v každodenním peněžním oběhu, i když vycházely ze stejného měnového označení.
Pro zařazení do této kategorie je podstatná kombinace rakouského původu, nominálu šilink a stříbrného materiálu. Právě tato trojice umožňuje sledovat, jak se v rakouském mincovnictví proměňoval vztah mezi praktickou funkcí mince a jejím slavnostnějším nebo oficiálním významem.
