Stříbrné šilinky z Rakouska
Stříbrné šilinky z Rakouska představují modernější mincovní ražby spojené s rakouským peněžním systémem. Tato kategorie zahrnuje kusy, na nichž je vedle nominálu důležitý i materiál a historický kontext jejich oběhu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. Habsburského z vratislavské mincovny představuje působivou ukázku slezského mincovnictví pozdního 17. století. Portrét panovníka a korunovaný...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. Habsburského z vratislavské mincovny představuje působivou ukázku slezského mincovnictví pozdního 17. století. Portrét panovníka a korunovaný...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Šilink byl v Rakousku označením měnové jednotky užívané v novověku a 20. století. Ve stříbře se tento nominál objevoval zejména u mincí, které měly vedle platební funkce také reprezentativnější provedení nebo zvláštní emisní charakter.
Rakouské stříbrné šilinky jsou zajímavé tím, že spojují poměrně srozumitelný moderní nominál s tradičním využitím drahého kovu v mincovnictví. Na jejich podobě se obvykle odráží státní symbolika, dobový výtvarný styl i snaha o technicky kvalitní ražbu.
Při popisu těchto mincí je vhodné rozlišovat mezi běžnými oběžnými kusy a emisemi, které byly vydávány ve zvláštním provedení nebo při určité příležitosti. Ne všechny stříbrné šilinky proto měly stejnou úlohu v každodenním peněžním oběhu, i když vycházely ze stejného měnového označení.
Pro zařazení do této kategorie je podstatná kombinace rakouského původu, nominálu šilink a stříbrného materiálu. Právě tato trojice umožňuje sledovat, jak se v rakouském mincovnictví proměňoval vztah mezi praktickou funkcí mince a jejím slavnostnějším nebo oficiálním významem.
