Stříbrné šilinky z Rakouska
Stříbrné šilinky z Rakouska provázejí rakouský šilink od zavedení v roce 1925 po přechod na euro. Ze stříbra byly oběžné půlšilinky, šilinky a pětišilinky první republiky, pamětní dvoušilinky 1928–1937 a po druhé světové válce pětišilinky, desetišilinky a pamětní mince 25 až 500 šilinků.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné 2 šilinky svobodného hanzovního města Hamburk z doby císaře Rudolfa II. spojují městský znak s říšskou orlicí. Historická ražba z počátku 17. století zaujme výraznou...
Ovládací prvky výpisu
Šilink zavedl rakouský zákon z 20. prosince 1924 v kurzu 10 000 korun za šilink a do oběhu vstoupil 1. března 1925. Stříbrný byl půlšilink a šilink, od roku 1934 i pětišilink s 83,5 % stříbra. V letech 1928–1937 vyšla desetidílná řada pamětních dvoušilinků (64 % stříbra, 12 g) – od Franze Schuberta přes Karla Luegera (1935) po Karlův kostel ve Vídni (1937). Po připojení Rakouska k Německu roku 1938 šilink zanikl.
Obnovený šilink měl od roku 1946 zprvu hliníkové a zinkové mince. Stříbro se vrátilo u desetišilinku (1957) a pětišilinku (1960), mědinikl je nahradil v letech 1969 a 1974. Stříbrné pamětní mince vycházely v hodnotách 25, 50, 100, 200 a 500 šilinků. Pětisetšilinky se razily od roku 1980; do roku 1982 obsahovaly 64 % stříbra, od roku 1983 měly ryzost 925/1000 při hmotnosti 24 g. Šilink nahradilo v roce 2002 euro.
