Stříbrné šilinky
Stříbrné šilinky představují drobnější až střední mince, které se v různých evropských zemích používaly po dlouhé období. V numismatice jsou zajímavé proměnami hmotnosti, ryzosti i vzhledu podle místa a doby svého vzniku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. Habsburského z vratislavské mincovny představuje působivou ukázku slezského mincovnictví pozdního 17. století. Portrét panovníka a korunovaný...
Stříbrný 6krejcar Leopolda I. Habsburského z vratislavské mincovny představuje působivou ukázku slezského mincovnictví pozdního 17. století. Portrét panovníka a korunovaný...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Označení šilink se v evropském mincovnictví objevuje v různých jazykových a regionálních podobách. Nešlo vždy o zcela stejnou minci, ale spíše o zavedený peněžní název, který mohl mít v různých státech a obdobích odlišnou hodnotu i podobu.
Stříbrné šilinky bývají spojovány především s novověkým oběhem, kdy stříbro patřilo k hlavním mincovním kovům pro běžné i účetní nominály. Jejich podoba zpravidla odráží dobový styl, panovnickou reprezentaci nebo státní znak, a proto mohou dobře ukazovat vývoj mincovní tvorby i správního uspořádání.
Při určování těchto mincí je důležité sledovat nejen samotný nápis se jménem nominálu, ale také hmotnost, průměr, ryzost a celkové typové zařazení. Pod stejným názvem se totiž mohou skrývat emise z odlišných zemí i období, které nelze bez širšího kontextu jednoduše zaměňovat.
Pro sběratele i zájemce o hospodářské dějiny jsou stříbrné šilinky užitečné jako doklad každodenního peněžního provozu. Na menším formátu často nesou dobře čitelné znaky autority, pod kterou byly raženy, a umožňují sledovat proměny měnových soustav v delším časovém rámci.
