Stříbrné siliquy Honoria
Stříbrné siliquy Honoria jsou drobné tenké stříbrné mince západořímského císaře, který vládl v letech 395–423. Razily se podle sníženého západního standardu, nejvíce v Miláně, a mnohé byly ještě v oběhu oříznuty. Patří k nejčastějším nálezům pozdně římského stříbra, včetně pokladů z konce římské Británie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný groš svobodného města Göttingen byl ražen v letech 1610–1620 ve jménu císaře Matyáše Habsburského. Korunované gotické písmeno G zastupuje město, zatímco říšské jablko...
Stříbrný groš hrabství Ravensberg vznikl za vlády Jana Viléma v letech 1592–1609. Jednu stranu vyplňuje zemský znak s přilbami, druhou říšské jablko s označením Z4. Nedoražený...
Stříbrný půlbatzen salcburského knížete-arcibiskupa Matyáše Langa z Wellenburgu z roku 1526. Mince spojuje čtvrcený erb Salcburska a arcibiskupa s portrétem svatého Ruperta,...
Stříbrné 2 groše Fridricha Augusta III. Saského byly vyraženy v Drážďanech roku 1790 v období jeho vlády jako saského kurfiřta. Portrét panovníka doplňuje znak Saska na prsou...
Stříbrný saský groš společně vydávaný kurfiřtem Janem Fridrichem I. a vévodou Jiřím Bradatým v letech 1534–1538. Portréty a tituly obou wettinských vládců připomínají obnovenou...
Stříbrná mince 2 pengő z roku 1936 patří mezi klasické oběhové ražby období regentství Miklóse Horthyho. Tento elegantní maďarský typ s vyobrazením Panny Marie a Ježíška patří k...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrná oběžná pamětní mince 5 zlotých vydaná Polskem roku 1936 k 15. výročí přístavu Gdyně. Spojuje státní znak druhé Polské republiky s výrazným námořním motivem plachetnice,...
Stříbrný půlgroš Ludvíka Jagellonského, ražený roku 1526 městem Svídnice ve Slezsku. Koruna a slezská orlice doprovázejí latinské opisy, které spojují panovníkovu titulaturu s...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Stříbrný fenik z Friesachu, spojovaný s Eberhardem II. a obdobím 1200–1246. Středověká ražba nese na jedné straně stylizovanou architekturu s drobnou postavou, na druhé ústřední...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Honorius (384–423) převzal po smrti otce Theodosia I. roku 395 vládu nad západní částí říše. Siliqua, název, který mince dostala až v novověké numismatice, byla tenká stříbrná mince pozdní říše. Konstantinovy první kusy vážily asi 3,4 g, po reformě kolem roku 355 asi 2,2 g. Za Honoria se v západních mincovnách razila podle ještě nižšího standardu.
Nejběžnějším Honoriovým typem je siliqua z Mediolana, dnešního Milána, ražená v letech 395–402: na líci císař s perlovým diadémem, na rubu opis VIRTVS ROMANORVM a sedící Roma v přilbě, která drží Viktorii na glóbu a obrácené kopí. Databáze CANOA eviduje téměř 4 800 kusů tohoto typu, víc než u kteréhokoli jiného; zhruba polovina je v Britském muzeu.
Změřené kusy tohoto typu váží v průměru jen asi 1 g, od třetiny gramu po necelé 2 g. Příčinou je nižší západní standard, ale hlavně ořezávání – z okrajů mincí se odstřihovalo stříbro. Siliquy se razily rychle, takže mívají i trhliny od ražby, a nepoškozené kusy jsou proto vzácnější. Honoriovy siliquy tvoří podstatnou část stříbrných pokladů uložených na konci římské vlády v Británii; poklad z Hoxne obsahoval 14 212 siliqu ražených až po jeho vládu.
