Stříbrné siliquy z Konstantinopole
Stříbrné siliquy z Konstantinopole jsou stříbrné mince pozdně římské říše z mincovny nového hlavního města, které Konstantin I. Veliký slavnostně vysvětil roku 330. Patří sem zejména siliquy Konstantia II. s votivním nápisem ve věnci, ražené nejprve jako těžší asi o 3 g a po reformě roku 355 jako lehčí asi o 2,2 g.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Konstantinopol vznikla roku 324 na místě starého Byzantia a 11. května 330 se stala novým hlavním městem říše. Siliqua je novodobý numismatický název tenké stříbrné mince; vychází z předpokladu, že měla hodnotu 1/24 zlatého solidu, tedy jedné siliquy zlata. Stříbrné mince Konstantina I. Velikého, kterým se tak říká, vážily asi 3,4 g.
Za Konstantia II. (317–361), který od roku 337 vládl východní části říše a od roku 353 celé říši, vznikala takzvaná těžká siliqua asi o 3 g. Po reformě roku 355 klesla hmotnost asi na 2,2 g. Rub konstantinopolských siliqu té doby nese ve věnci votivní nápis, například VOTIS XXX MVLTIS XXXX. Tenkým stříbrným mincím o 2–3 g se podle zvyklosti říká siliquy až do 7. století.
