Stříbrné siliquy z Nikomédie
Stříbrné siliquy z Nikomédie jsou pozdně římské stříbrné mince ze 4. století z císařské mincovny v Nikomédii, dnešním İzmitu v Turecku. Siliqua je stříbrný nominál konstantinovské doby; její hmotnost klesla z původních asi 3,4 g na zhruba 2,2 g po reformě roku 355. Nikomédie patřila k hlavním mincovnám východu říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Nikomédie v Bithýnii se stala sídelním městem císaře Diokleciána, který ji velkoryse obnovil a vybudoval v ní palác, zbrojnici, mincovnu a loděnice. Ve 4. století patřila spolu s Konstantinopolí, Antiochií a Soluní k mincovnám, které na východě říše razily i zlato.
Název siliqua je novodobý: od 19. století jím numismatika označuje stříbrné mince, které měly odpovídat 1/24 zlatého solidu. Za Konstantina Velikého vážila siliqua kolem 3,4 g, takzvaná těžká siliqua Konstantia II. asi 3 g a po reformě roku 355 klesla na zhruba 2,2 g. Na rubu se objevuje i votivní nápis s počtem let vlády ve věnci, například VOTIS XXX MVLTIS XXXX.





