Stříbrné tetradrachmy Athén
Stříbrné tetradrachmy Athén se sovou patří k nejrozšířenějším mincím starověku. Athény je razily od konce 6. století př. n. l. ze stříbra laurijských dolů podle attické váhy kolem 17,2 g; mladší tetradrachmy „nového stylu“ z 2. a 1. století př. n. l. vážily asi 16,7 g a nesly sovu stojící na amfoře ve věnci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrná tetradrachma Thasu s motivem Dionýsa a Hérakla patří k výrazným hellénistickým ražbám severního Egejského moře. Spojuje obchodní význam ostrova, dionýský kult i oblibu...
Stříbrná tetradrachma Philippa Arabského z Antiochie, ražená mezi lety 244–249. Typická provincie ražba s orlem a portrétem císaře, poškozená prasklinou z ražby, ale historicky...
Ovládací prvky výpisu
Tetradrachma, mince v hodnotě čtyř drachem, se v Athénách začala razit kolem roku 515 př. n. l. Její hmotnost asi 17,2 g se stala základem takzvané attické váhy. Stříbro pocházelo z dolů v Lauriu v jižní Attice, které Athény začaly soustavně těžit za Peisistrata.
Na líci je hlava Athény v korintské přilbě, na rubu sova s hlavou obrácenou čelně, olivová ratolest, srpek měsíce a zkratka ΑΘΕ. Athéňané těmto mincím říkali glaukes, „sovičky“. Používaly se daleko za hranicemi Attiky a nacházejí se v pokladech od Egypta a Levanty po východ Perské říše. Doložené kusy z let 449–413 př. n. l. váží 17,19 a 17,21 g.
Ražba klasických tetradrachem slábla ke konci 3. století př. n. l., kdy se Athény dostaly pod makedonskou nadvládu. V 2. století př. n. l. obnovily vlastní mincovnictví tetradrachmami „nového stylu“: váží asi 16,7 g a sova na nich stojí na ležící amforě uprostřed olivového věnce. Tato řada se razila zhruba do roku 42 př. n. l.
