Stříbrné tetradrachmy z Athén
Stříbrné tetradrachmy z Athén jsou proslulé athénské „sovy“ – mince v hodnotě čtyř drachem s hlavou bohyně Athény v přilbě a sovou se zkratkou ΑΘΕ na rubu. Razily se ze stříbra z laurijských dolů od konce 6. století př. n. l., v pozdější podobě takzvaného nového stylu až do 1. století př. n. l.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Athénská tetradrachma se razila podle attického standardu, asi 17,2 g stříbra. Na líci nese hlavu Athény v přilbě, na rubu sovu s hlavou natočenou čelně, olivovou ratolest, srpek měsíce a zkratku ΑΘΕ. Athéňané jim říkali glaukes, „sovičky“, a jejich vzhled se zhruba dvě století téměř neměnil.
Stříbro pocházelo z dolů v Lauriu na jihu Attiky, které Athény začaly soustavně těžit za Peisistrata. Když roku 413 př. n. l. Sparťané obsadili Dekeleiu a přerušili přístup k dolům, těžba poklesla.
Ve 2. století př. n. l. obnovily Athény vlastní ražbu v podobě tetradrachem takzvaného nového stylu: na širokém tenkém střížku o hmotnosti asi 16,7 g, s přepracovanou hlavou Athény a se sovou stojící na amfoře uprostřed olivového věnce. Tato řada skončila kolem roku 42 př. n. l.





