Stříbrné tetradrachmy
Stříbrné tetradrachmy v hodnotě čtyř drachem byly od konce 6. století př. n. l. hlavní velkou stříbrnou mincí řeckého světa, nejčastěji v attickém standardu kolem 17,2 g. Razily se až do Diokleciánovy reformy na konci 3. století n. l., v římské době však už ze znehodnoceného billonu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná tetradrachma ražená v Aspendu v Pamfýlii jménem Alexandra III. Velikého. Klasická kompozice spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži se sedícím Diem, orlem a královským...
Ovládací prvky výpisu
Velké stříbrné mince se v řeckém světě objevily koncem 6. století př. n. l. tam, kde byl dostatek kovu – v Akanthu a dalších obcích severní Egeidy i v Athénách, kde kolem roku 515 př. n. l. umožnilo ražbu tetradrachem stříbro z dolů v Lauriu. Athénská tetradrachma o hmotnosti 17,2 gramu s hlavou Athény a sovou dala jméno attickému standardu a stala se nejrozšířenější mincí antického světa.
Hodnota mince stála na čistotě stříbra, proto tetradrachmy často nesou zkušební zářezy, jimiž obchodníci ověřovali, že nejde o postříbřené jádro z obecného kovu. Když Sparťané za peloponéské války odřízli Athény od dolů, vydalo město nouzově postříbřené bronzové mince, které po válce stáhlo. Ve 2. století př. n. l. začaly Athény razit tetradrachmy tzv. nového stylu na širokém tenkém střížku o hmotnosti asi 16,7 gramu.
Alexandr Veliký razil tetradrachmy z ryzího stříbra v attickém standardu po celé říši a jeho typ s hlavou Hérakla a sedícím Diem vytlačil athénskou sovu. Obce razily tzv. posmrtné alexandry ještě asi dvě století. Ve 2. a 1. století př. n. l. se široce rozšířily také tetradrachmy ostrova Thasos s Dionýsem a Héraklem, které v Podunají a na Balkáně hojně napodobovaly sousední kmeny.
V římské době tetradrachma přežila na východě říše. Mincovna v Antiochii razila syrské tetradrachmy s portrétem císaře a orlem, Alexandrie egyptské tetradrachmy; podíl stříbra v nich klesal a ve 3. století byly z billonu, slitiny s převahou mědi. Parthové razili tetradrachmy jen v Seleukii na Tigridu. Ražbu tetradrachem ukončila mincovní reforma Diokleciána v letech 296–297.





