Stříbrné tolary Augusta I. Saského
Stříbrné tolary Augusta I. Saského pocházejí z let 1553–1586. Saský kurfiřt tehdy kvůli podvodům mincmistrů soustředil ražbu do jediné mincovny v Drážďanech a roku 1571 se připojil k říšskému mincovnímu řádu s plnohodnotným tolarem. Patří sem i poloviny a čtvrtiny tolaru z Freibergu a Drážďan.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Ovládací prvky výpisu
August I. Saský (1526–1586) se stal kurfiřtem roku 1553 a mezi jeho rozsáhlými reformami měla důležité místo i mince. Tajná kontrola v mincovnách ve Freibergu, Annabergu a Schneebergu odhalila, že mincmistři svévolně snižovali obsah stříbra v guldengroších, jak se tehdy tolarům říkalo. Saský mincovní řád z roku 1549 přitom předepisoval ryzost 902/1000.
Kurfiřt proto staré zemské mincovny zavřel a roku 1556 soustředil ražbu do nové mincovny v Drážďanech, v těsné blízkosti svého sídla, aby mohl na váhu a ryzost dohlížet sám. Freiberská mincovna, od 13. století hlavní saská, se přestěhovala ještě téhož roku, annaberská roku 1558; Schneeberg pracoval do roku 1571. Pak zůstaly Drážďany téměř na sto let jedinou mincovnou saského kurfiřtství.
Roku 1571 přistoupil August k říšskému mincovnímu řádu. Ten od roku 1566 povoloval razit říšský tolar po devíti kusech z kolínské hřivny ryzího stříbra – minci o hmotnosti asi 29,2 g a ryzosti 889/1000 s necelými 26 g čistého stříbra. Na líci býval kurfiřt v brnění s mečem, na rubu saský znak.
Vedle celých tolarů se razily poloviny a čtvrtiny. Tolary s několika podobiznami najednou, takzvané „tři bratři“, nejsou ražby Augusta I.: vznikly po roce 1591 pro syny jeho nástupce Kristiána I., kteří zpočátku vládli pod poručnictvím.
