Stříbrné tolary českého království
Stříbrné tolary českého království navazují na jáchymovské ražby Šliků z roku 1520, od nichž dostal tolar jméno. V Čechách se tolary razily s přestávkou v letech 1561–1573 až do roku 1836. Vedle celých tolarů vznikaly i jejich díly a pražská mincovna razila koncem 18. století také křížové tolary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Tolar vychází ze saského zlatníkového groše, jemuž přizpůsobili své první stříbrné ražby Šlikové v Jáchymově. Mince se nazývaly jáchymovské groše, německy Joachimsthaler, a zkrácením z toho vzniklo slovo tolar. Šlikovské tolary vážily 29,23 g při ryzosti 938/1000. Po převzetí jáchymovské mincovny Ferdinandem I. navázaly vládní ražby; Kutná Hora razila první tolary od roku 1543, Praha stabilně od roku 1557.
V roce 1561 přerušila ražbu tolarů zlatníková měna, od roku 1573 se tolar razil téměř bez přerušení dál. Konvenční měna dohodnutá s Bavorskem v roce 1753 stanovila, že se z kolínské hřivny ryzího stříbra vyrazí deset tolarů. Pražská mincovna obnovená roku 1795 razila v letech 1795–1797 také křížové tolary, jimiž se vyplácela vojska bojující proti Francii.
Poslední tolar v Čechách vyrazila pražská mincovna s letopočtem 1836 za Ferdinanda V. Spolkové tolary Františka Josefa I. o hmotnosti 18,52 g, ražené od roku 1857, obíhaly na našem území až do roku 1893, kdy je vystřídala korunová měna.
