Stříbrné tolary Christiana I., Johanna George a Augusta, Strana 9
Řazení produktů
Výpis produktů
Půltolar křížový z Rakouského Nizozemí patří k tradičním stříbrným oběžným mincím pozdního 18. století. Vznikal za vlády císaře Josefa II. a představuje typický nominál...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný 1/4 tolar Františka II. z roku 1792 ražený ve Vídni představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1793, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný 1/4 tolar z roku 1789 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a zkřížené prapory s korunami symbolizují vojenskou i dynastickou moc habsburské říše.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1793, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrná oběžná mince knížectví Brunšvicko-Wolfenbüttel z doby vlády Rudolfa Augusta. Emise 12 mariengrošů odpovídala třetině tolaru a představuje typickou ražbu severoněmeckých...
Stříbrný půltolar salcburského arcibiskupa Hieronyma Colloreda z roku 1782 představuje typickou církevní ražbu pozdního 18. století. Mince vznikla v prostředí samostatného...
Stříbrný tolar z roku 1627 ražený za vlády saského kurfiřta Jana Jiřího I. představuje klasické dílo raně barokního mincovnictví období Svaté říše římské. Mince pochází z...
Půl tolar Josefa II. z roku 1789 s výrazným Burgundským křížem a vídeňskou značkou „A“ odráží éru osvícenských reforem a rozmachu habsburské moci.
