Stříbrné tolary Ferdinanda I. Habsburského
Stříbrné tolary Ferdinanda I. Habsburského vznikaly v době, kdy se tolar teprve prosazoval jako velká obchodní mince. Ferdinand je razil ze stříbra českých a tyrolských dolů v Jáchymově, Praze, Kutné Hoře a v tyrolském Hallu, kde velké stříbrné mince vznikaly už od 80. let 15. století.
Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) převzal roku 1526 vládu v Čechách a s ní i Jáchymov, kde od roku 1520 razili tolary Šlikové. Roku 1528 s nimi uzavřel smlouvu o ražbě královské mince a celou mincovnu zestátnil roku 1545. Roku 1539 začala tolarová ražba v Praze a od roku 1543 i v Kutné Hoře, která se tolaru dlouho bránila.
V Tyrolsku navazoval Ferdinand na starší tradici. Arcivévoda Zikmund nechal v 80. letech 15. století razit ze stříbra schwazských dolů velkou minci v hodnotě zlatého guldenu, tedy 60 krejcarů; v Tyrolsku se jí říkalo velký groš nebo guldiner. Hallské tolary Ferdinanda I. nesou na líci jeho poprsí v brnění s korunou a na rubu říšskou orlici s rakousko-burgundským štítem, část z nich bez letopočtu.
Kov rozhodoval i o právní podobě tolaru. Říšský mincovní řád z roku 1551 stanovil tolar na 72 krejcarů s 27,50 g ryzího stříbra, ale ve větším množství ho razil jen Ferdinand v letech 1556–1560. Stříbro v minci mělo vyšší cenu, než odpovídalo úřední hodnotě, a tolar se v ní nedal udržet; řád z roku 1559 ho nahradil guldinerem za 60 krejcarů. Tolar říše znovu povolila až roku 1566.
