Stříbrné tolary Ferdinanda II. Tyrolského
Stříbrné tolary Ferdinanda II. Tyrolského razila hlavně mincovna v Hallu z tyrolského stříbra a od roku 1584 i Ensisheim v Alsasku. Arcivévoda vládl Tyrolsku v letech 1564–1595, kdy říšský mincovní řád tolar dočasně vytlačil guldinerem a kdy se v Tyrolsku poprvé razilo strojově, válci.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Čtvrtolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z alsaské mincovny Ensisheim je působivým svědectvím rané fáze habsburského mincovnictví 16. století. Tyto stříbrné ražby...
Ovládací prvky výpisu
Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595), druhý syn císaře Ferdinanda I., získal dědickým dělením Tyrolsko a Přední Rakousy; z Prahy, kde byl místodržícím, odešel do Innsbrucku až v lednu 1567. V Tyrolsku se jako zemský vládce psal Ferdinand I. Jeho země měla bohaté stříbrné doly, a proto mu záleželo na tom, kolik peněz se z hřivny vlastního stříbra vyrazí.
Říšský mincovní řád z 19. srpna 1559 nahradil tolar guldinerem v hodnotě 60 krejcarů. Augšpurský sněm roku 1566 tolar znovu povolil v hodnotě 68 krejcarů, s ryzostí 14 lotů a 4 grány, tedy zhruba 889/1000, a v počtu 8 kusů z kolínské hřivny. Pro majitele dolů byl ale říšský řád nevýhodný: dobré mince z jejich stříbra se v cizích mincovnách přetavovaly na lehčí.
Ferdinand se proto prohlášením z 23. listopadu 1571 od říšského řádu pro Tyrolsko odpoutal a tyrolské mincovny dál razily podle zemských pravidel. Císař Maxmilián II. o dva roky později vrátil k dřívějším tolarům i ostatní habsburské země.
Za Ferdinandovy vlády se v Tyrolsku zavedla válcová ražba. Stroje s vodním pohonem postavili Curyšané Rudolf von Rordorff a Hans Vogler mladší roku 1568 v Mühlau u Innsbrucku; po přesunu mincovny do hradu Hasegg v Hallu se tam válcové zařízení brzy přeneslo. Vedle tolarů se razily i půltolary a čtvrttolary.
