Stříbrné tolary Ferdinanda III. Habsburského
Stříbrné tolary Ferdinanda III. Habsburského pocházejí z let 1637–1657. Razily se mimo jiné v uherské Kremnici se značkou K-B, kde vznikaly i těžké násobky tolaru, a s císařovou podobiznou je vydávala i říšská města, například Augsburg. Vedle stříbra vznikaly v Kremnici a ve Vídni i zlaté vícedukáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1656, ražený za vlády Ferdinanda III. v Kremnici, představuje výrazný sběratelský kus z období habsburské moci ve střední Evropě.
Ovládací prvky výpisu
Ferdinand III. Habsburský (1608–1657) se stal císařem roku 1637, uprostřed třicetileté války, a vládl do své smrti. Jeho tolary nesou na líci poprsí panovníka s vavřínovým věncem a titulem římského císaře, krále uherského a českého, na rubu korunovaného dvouhlavého orla se znakem. Tolary z rakouských dědičných zemí Habsburků se přitom řídily vlastními mincovními předpisy: od roku 1566 až do roku 1750 měly o něco méně stříbra než říšský tolar, který se razil po devíti kusech z kolínské hřivny.
Významnou mincovnou jeho tolarů byla Kremnice, hlavní mincovna Uher, která je značila písmeny K-B. Kremnice razila i násobky tolaru – stříbrné mince trojnásobné i pětinásobné váhy. Kremnický pětitolar z roku 1651 váží 143 g, trojtolar z roku 1644 přes 85 g. Ze zlata vznikaly v Kremnici a ve Vídni vícedukáty, například desetidukát o hmotnosti kolem 35 g.
Zvláštní skupinu tvoří tolary říšských měst. Augsburg razil za Ferdinanda III. tolary s císařovou podobiznou na líci a pohledem na město s opisem AUGUSTA VINDELICORUM na rubu.
Ferdinand III. zasáhl i do starších peněz v oběhu: patentem z 26. září 1644 zrušil platnost pražských grošů, které do té doby obíhaly vedle tolarů už skoro sto let po skončení jejich ražby.
