Stříbrné tolary Františka Antonína z Harrachu
Stříbrné tolary Františka Antonína z Harrachu razilo salcburské arcibiskupství v letech 1709–1727. Vznikly ještě před přechodem Salcburku na konvenční měnu roku 1753, kdy tolar formálně stále vycházel z říšského řádu z roku 1566 s asi 26 g ryzího stříbra v minci o 29 g. Salcburk razil vlastní minci až do roku 1803.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
František Antonín z Harrachu (1665–1727) byl v letech 1702–1705 vídeňským knížetem-biskupem a od roku 1709 až do smrti salcburským knížetem-arcibiskupem. Jeho vládu provázela okázalá stavební činnost – rozšířil zámek Mirabell a obnovil salcburskou rezidenci – a současníci o ní mluvili jako o „zlatých harrachovských časech“.
Salcburští arcibiskupové razili vlastní minci až do sekularizace arcibiskupství roku 1803. Tolar se v Harrachově době v říši formálně stále řídil augšpurským mincovním řádem z roku 1566: osm kusů z kolínské hřivny o ryzosti 888/1000, tedy asi 29,23 g hrubé a 25,98 g ryzí váhy na kus.
Roku 1753 přistoupil Salcburk ke konvenční měně Rakouska a Bavorska, podle níž měl tolar jen asi 23,39 g ryzího stříbra. Harrachovy tolary tak vznikly ještě v době staré říšské stopy, kterou postupně podkopávaly lehčí ražby jednotlivých zemí.
