Stříbrné tolary Františka I. Štěpána Lotrinského
Stříbrné tolary Františka I. Štěpána Lotrinského stojí u zrodu konvenční měny. Císař roku 1748 bez dohody s říšskými stavy nechal razit tolary podle nové, lehčí dvacetizlatkové stopy. Jeho ražby z habsburských mincoven se poznají podle dvojice písmen u orla, například H–A pro Hall nebo W–I pro Vídeň.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Ovládací prvky výpisu
František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765), manžel Marie Terezie, byl římským císařem od roku 1745 až do své smrti. Vládu v habsburských zemích držela jeho žena, on však jako císař razil mince se svým jménem, znakem a portrétem a právě jeho tolary otevřely novou kapitolu stříbrné mince ve střední Evropě.
Do té doby platila v Říši osmnáctizlatková (lipská) stopa, podle níž se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo devět tolarů. František I. uznal, že je neudržitelná, a roku 1748 nechal bez předchozí dohody s říšskými stavy razit tolary a drobnější mince podle dvacetizlatkové stopy. Z hřivny tak vycházelo deset tolarů místo devíti. Marie Terezie jako česká a uherská královna jeho příklad brzy následovala a z této stopy vznikla konvenční měna: konvenční tolar vážil 28,06 g při ryzosti 833/1000.
Na habsburských mincovnách se Františkovy ražby od roku 1746 odlišovaly od ražeb Marie Terezie dvojicí písmen po stranách orla: W–I Vídeň, H–A Hall, P–R Praha, G–R Štýrský Hradec, K–B Kremnice, N–B Nagybánya a C–A Karlsburg. Po jeho smrti se ještě několik let razily posmrtné mince s letopočtem 1765.
Pro Rakouské Nizozemí se od roku 1755 razil korunní, lidově křížový tolar s ondřejským křížem a třemi korunami, obsahující asi 25,9 g ryzího stříbra; do roku 1780 nesl na druhé straně říšského orla se štítem.
