Stříbrné tolary Františka II. / Františka I. Rakouského
Stříbrné tolary Františka II. / Františka I. Rakouského se razily ve dvou soustavách: jako konvenční tolary s 23,39 g ryzího stříbra a jako křížové tolary, které převládaly v 90. letech 18. století. Titul v opisu odlišuje ražby římského císaře do roku 1806 od ražeb rakouského císaře.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1797 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
František II. nastoupil roku 1792 uprostřed válek s revoluční Francií. Hlavní mincí vojenských výplat se stal křížový tolar, zavedený roku 1755 pro Rakouské Nizozemí: na rubu burgundský kříž s korunami a řádem Zlatého rouna, ryzost 873/1000. Razily ho Vídeň, Kremnice, Günzburg, Milán a v letech 1795–1797 i obnovená pražská mincovna, spolu s půltolary a čtvrttolary. Obíhal asi o desetinu výš než konvenční tolar a do značné míry ho vytlačil.
Ražba křížových tolarů skončila ve většině mincoven roku 1797 po první válce s Francií, v Miláně až roku 1800. Pak se razil znovu konvenční tolar: deset kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra, každý s 23,39 g ryzího kovu. Na rozdíl od jihoněmeckých a pruských konvenčních tolarů nenese nápis X EINE FEINE MARK, rakouský rub zabírá dvouhlavý orel a panovnická titulatura.
Titul na minci pomáhá datovat. Do roku 1806 zní opis FRANCISCVS II D G R I S A, tedy římský císař, po zániku Svaté říše římské FRANCISCVS I D G AVSTRIAE IMPERATOR. Rakouským císařem se František prohlásil už roku 1804, titul římského císaře ale nesl až do roku 1806. V Praze se konvenční tolary razily v letech 1809, 1811–1815 a 1819–1827 se značkou C.
Státní bankrot roku 1811 zavedl vídeňskou měnu, v podstatě papírovou, a stříbrné konvenční mince téměř zmizely z oběhu. Tolary se přesto razily dál, hlavně ve Vídni se značkou A, v Kremnici se značkou B a v Praze, jejíž mincovna byla v letech 1828–1830 přechodně uzavřena. Posledním českým tolarem je pražský tolar Ferdinanda V. z roku 1836.





